12 C 128/2024-67 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 16. 12. 2023 po žalované původně domáhala zaplacení částky ve výši 57 068,49 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaná neplnila své platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, , kterou s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . (IČO , IČO, , dále jen právní předchůdce) uzavřela dne 3. 5. 2022 a na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 18,7 % ročně a společně s úvěrem jej splácet v měsíčních splátkách po 2 190,27 Kč (poslední splátka ve výši 3 049,88 Kč); rovněž bylo sjednáno pojištění ve výši 217 Kč měsíčně. Celková částka k uhrazení byla ve výši 80 787,33 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož se stal její závazek ke dni 14. 3. 2023 splatným v celém rozsahu. V důsledku prodlení žalované vzniklo právnímu předchůdci právo na zaplacení jistiny ve výši 53 883,49 Kč, zákonného úroku z prodlení, smluvního úroku a dále na poplatky ve výši 3 185 Kč. Žalovaná na svůj dluh dosud uhradila 17 691,09 Kč, přičemž k uhrazení 5 000 Kč došlo až po podání žaloby; přes výzvy žalovaná svůj dluh žalobkyni neuhradila. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že při schvalování úvěru právní předchůdce vycházel z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr, dále z vyjádření k procesu ověřování úvěruschopnosti, výpisu z úvěrového účtu, platební historie, potvrzení o výši příjmu žalované.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Podáním ze dne 22. 2. 2024 vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu 5 000 Kč, neboť žalovaná jí tuto částku po podání žaloby uhradila. Soud tak usnesením ze dne 15. 4. 2024, č. j. 12 C 128/2024-19, řízení v uvedeném rozsahu zastavil.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.5. Žalovaná s právním předchůdcem chtěla dne 3. 5. 2022 uzavřít smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet , Anonymizováno, půjčka, v rámci které se právní předchůdce zavázal poskytnout žalované částku ve výši 60 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit ji spolu s úrokem ve výši 18,7 % v měsíčních splátkách po 2 190,27 Kč. Rovněž bylo sjednáno pojištění ve výši 217 Kč měsíčně; celková částka k zaplacení činila 80 787,33 Kč (zjištěno ze Smlouvy o úvěru ze dne 3. 5. 2022). Právní předchůdce poskytl žalované částku ve výši 60 000 Kč (zjištěno z výpisu z úvěrového účtu). Dopisem ze dne 16. 3. 2023 právní předchůdce oznámil žalované zesplatnění úvěru ke dni 14. 3. 2023 a vyzval ji k úhradě zbývající částky ve výši 61 508,55 Kč (zjištěno z oznámení ze dne 16. 3. 2023). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná právním předchůdcem vyrozuměna (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023, oznámením ze dne 25. 9. 2023 včetně výpisu odeslaných oznámení). Dne 6. 10. 2023 žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu (zjištěno z výzvy ze dne 6. 10. 2023).6. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění nad rámec žalobkyní tvrzených plateb uhradila, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.7. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdce řádně provedl posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí.8. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.9. Právní předchůdce smlouvu uzavíral v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.12. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.17. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.22. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právního předchůdce žalobkyně, coby poskytovatele spotřebitelských úvěrů, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že právní předchůdce své povinnosti ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru dostál.23. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti žalované sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť přes výzvu soudu předložila toliko žádost o úvěr, dále vyjádření k procesu ověřování úvěruschopnosti, výpis z úvěrového účtu, platební historii, potvrzení o výši příjmu žalované. Dle údajů uvedených ve formuláři žádosti o úvěr byla žalovaná zaměstnána jako prodavačka u , jméno FO, s čistým měsíčným příjmem 13 732 Kč, celkové příjmy domácnosti činily 50 000 Kč, když počet zdrojů příjmu byl uveden pouze jeden; žalovaná bydlela u rodičů a uvedla dvě vyživované osoby. Ohledně výdajů bylo ve formuláři uvedeno, že její měsíční náklady jsou nulové. Z potvrzení o výši příjmu žalované ze dne 3. 5. 2022 právní předchůdce zjistil, že průměrný měsíční čistý příjem žalované za posl