12 C 13/2024-58 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení celkové částky ve výši , částka, s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil své platební povinnosti ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , kterou uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, . (IČO , IČO, , dále jen „právní předchůdce“), a na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , a to bezhotovostně na žalovaným uvedený účet; účastníci dále sjednali žalovanému pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 13,95 % splátky před navýšením o úhradu za pojištění. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 71,98 %, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splatit ve třiceti měsíčních splátkách po , částka, (včetně pojištění schopnosti splácet úvěr). Dne , datum, byla právním předchůdcem zaslána na účet žalovaného č. , č. účtu, částka , částka, se systémově vygenerovaným variabilním symbolem , var. symbol, , který slouží jako podpisový kód žalovaného. Dne , datum, byla z telefonního čísla žalovaného, tel. číslo, odeslána na telefonní číslo právního předchůdce , tel. číslo, textová zpráva obsahující kód 1524510095, který se shoduje s variabilním symbolem u korunové platby a je rovněž shodně propsán v podpisovém řádku žalovaného na návrhu smlouvy č. , hodnota, a v podpisovém řádku na dodatku č. , hodnota, k návrhu smlouvy. Tím došlo k podepsání smlouvy ve znění jejího dodatku č. , hodnota, žalovaným. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas a na svůj závazek neuhradil ničeho. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit nejenom dlužnou jistinu ve výši , částka, , ale také zákonné úroky z prodlení z neuhrazené jistiny, smluvní úrok z úvěru, dlužné poplatky za pojištění ve výši , částka, a dlužnou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z aktuální výše dlužné nové jistiny úvěru ve výši , částka, za každý den prodlení s její úhradou ve výši , částka, .2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil., právnická osoba, listiny nazvané smlouva o úvěru číslo , hodnota, bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně poskytovatele úvěru vystupuje právní předchůdce, na straně úvěrovaného klienta pak žalovaný. Právní předchůdce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Dle 6.1 a) této smlouvy vzniká v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dnů po termínu splatnosti dlužníkovi povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši , částka, . Dle 6.2 smlouvy vzniká v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dnů po termínu splatnosti dlužníkovi povinnost zaplatit poskytovateli náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, u každé splátky. Dle 6.3 smlouvy v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky o více jak 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění celého úvěru a v tom okamžiku nezaplacené původní splátky úvěru až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak jistinu, tak běžný úrok i veškeré smluvní pokuty, stávají součástí nové jistiny; tuto novou jistinu úvěru je dlužník povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění (6.4 smlouvy). Poskytovatel je dle 6.4 smlouvy oprávněn požadovat v případě prodlení dlužníka s úhradou nové jistiny úvěru zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení z celé této nově vzniklé zvýšené jistiny Dle 6.5 smlouvy pokud dlužník neuhradí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vznikne dlužníkovi povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení dlužníka s její úhradou. Dále smlouva hovoří o pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 13,95 % splátky před navýšením o úhradu za pojištění, zápůjční úroková sazba ve výši 71,98 % s tím, že úvěrující je povinen odeslat finanční částku na bankovní účet úvěrovaného č. , č. účtu, a úvěrovaný je povinen úvěr splatit ve třiceti měsíčních splátkách po , částka, (včetně pojištění schopnosti splácet úvěr).4. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že majitelem tohoto bankovního účtu je žalovaný.5. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že právní předchůdce na účet č. , č. účtu, zaslal dne , datum, částku ve výši , částka, .6. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že postoupení předmětné pohledávky bylo žalovanému žalobkyní oznámeno.8. Z výzvy k plnění ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva se lhůtou pro plnění do , datum, .9. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.10. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli být vázán obsahem listiny označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, či její přílohy. Na předmětných listinách je uveden toliko podpis osoby jednající za právního předchůdce a dále strojově čitelná informace o tom, že žalovaný měl danou listinu podepsat jedinečným kódem 1524510095. Ačkoliv žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem měl žalovaný vyjádřit vůli s obsahem předmětné listiny, nepředložila či neoznačila žádné důkazy způsobilé prokázat, že právě žalovaný elektronicky odsouhlasil obsah dotčené listiny (tvrzené smlouvy), resp. že prostřednictvím elektronického kódu zaslaného SMS zprávou tuto listinu následně podepsal. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, a že na tento účet byla dne , datum, připsána celková částka ve výši , částka, ; pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.11. Navzdory uvedeným skutkovým závěrům soud podotýká, že i pro případ, že by žalobkyně prokázala uzavření předmětné smlouvy s žalovaným, nemohl soud z hlediska skutkového stavu učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce řádně provedl posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí.12. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.13. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru číslo , hodnota, vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.18. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněn