12 C 187/2024-22 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení své vyživovací povinnosti vůči žalovaným, stanovené mu naposledy rozhodnutím zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , 10 P a Nc 356/2010, 10 P a Nc 357/2010, ve výši , částka, měsíčně vůči žalovanému 1 a ve výši , částka, měsíčně vůči žalovanému 2, a to s účinností od , datum, , neboť oba žalovaní již pracují.2. Žalovaný 1. ve vyjádření, doručeném soudu dne , datum, , souhlasil za sebe i svého bratra se zrušením vyživovací povinnosti, neboť jsou oba s bratrem již zaměstnáni a není třeba, aby žalobce platil výživné. K tomuto vyjádření pak doložil dohodu o změně pracovní smlouvy žalovaného 1 ze dne , datum, a dohodu o změně pracovní smlouvy žalovaného 2 ze dne , datum, .3. Žalovaný 2 se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.4. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalovaní byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalovaní se nevyjádřili, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. Žalobce byť nebyl soudem vyzván, aby se k navrženému postupu vyjádřil, soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl, a proto by jednání ve věci pouze navyšovalo náklady řízení. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.5. Ve věci dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:6. Naposledy byla vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému 1 stanovena rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , 10 P a Nc 356/2010, 10 P a Nc 357/2010, který nabyl právní moci dne , datum, , jímž byla schválena dohoda rodičů žalovaného 1, kterou se žalobce zavázal přispívat na výživu žalovaného 1 částkou ve výši , částka, měsíčně (prokázáno rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , 10 P a Nc 356/2010, 10 P a Nc 357/2010). Žalovaný 1 je od , datum, zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, jako referent oddělení pro záležitosti autorů, a to na dobu určitou do , datum, (prokázáno pracovní smlouvou ze dne , datum, , dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, ).7. Naposledy byla vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému 2 stanovena rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , 10 P a Nc 356/2010, 10 P a Nc 357/2010, který nabyl právní moci dne , datum, , jímž byla schválena dohoda rodičů žalovaného 2, kterou se žalobce zavázal přispívat na výživu žalovaného 2 částkou ve výši , částka, měsíčně (prokázáno rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , 10 P a Nc 356/2010, 10 P a Nc 357/2010). Žalovaný 2 je zaměstnán u společnosti VEBATRADE-, právnická osoba, ., IČO , IČO, , a to na dobu určitou do , datum, (prokázáno, dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, ).8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní:9. Dle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.10. Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do doby, než jsou děti schopny se samy živit. Obvykle tato doba odpovídá době, po kterou se dítě řádným studiem připravuje na budoucí povolání. Soud v projednávané věci zjistil, že žalovaní jsou v současné době schopni se sami živit, když oba jsou již zaměstnáni, tedy pobírají mzdu. Soud tak s ohledem na uvedené dospěl k závěru, že již nejsou dány důvody pro to, aby vyživovací povinnost žalobce vůči žalovaným nadále trvala, a proto vyživovací povinnost žalobce ke dni uvedenému ve výroku I. a II. rozsudku zrušil.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalobci žádné náklady nevznikly (výrok II.).