12 C 255/2024-28 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení celkové částky ve výši , částka, s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaná neplnila platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . (IČO , IČO, , dále jen „právní předchůdce“) dne , datum, a na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši , částka, , úplatu za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši , částka, , to vše se zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, na svůj dluh doposud uhradila , částka, . Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl zesplatněn a jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni , datum, . Pohledávka byla s účinností ke dni , datum, postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Dlužná částka se skládá z jistiny úvěru ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, , úplaty za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, dle 4. odstavce předmětné smlouvy a dále z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od , datum, do , datum, ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Na výzvu soudu dále žalobkyně doplnila, že při schvalování úvěru vycházel právní předchůdce z údajů poskytnutých žalovanou v listině Žádost o úvěr, z dohody o pracovní činnosti a výplatních pásek.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.4. Žalovaná s právním předchůdcem chtěla dne , datum, uzavřít smlouvu o úvěru č. , hodnota, , ve které se právní předchůdce zavázal poskytnout žalované částku ve výši , částka, a žalovaná se zavázala vrátit ji spolu s úrokem ve výši , částka, , úplatou za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, (zjištěno ze Smlouvy o úvěru ze dne , datum, ). Dne , datum, podpisem smlouvy o úvěru žalovaná stvrdila, že v hotovosti přijala částku , částka, (zjištěno ze Smlouvy o úvěru ze dne , datum, ). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámením ze dne , datum, , včetně podacího archu). Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu (zjištěno z výzvy ze dne , datum, , včetně podacího archu).5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdce řádně provedl posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí.6. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.10. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.14. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.15. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná.20. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právního předchůdce žalobkyně, coby poskytovatele spotřebitelských úvěrů, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že právní předchůdce své povinnosti ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru dostál.21. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť přes výzvu soudu předložila toliko samotnou smlouvu o úvěru ze dne , datum, , žádost o úvěr ze dne , datum, , dohodu o pracovní činnosti a dvě výplatní pásky. Dle údajů uvedených ve formuláři Žádosti o úvěr se uvádí pravidelný čistý měsíční příjem žalované ve výši , částka, a výdaje na bydlení, energie ve výši , částka, , na dopravu, jídlu a ostatní ve výši , částka, ; žalovaná bydlela u rodičů, byla svobodná a neuvedla žádné vyživované osoby. K žádosti byly doloženy 2 výplatní pásky a dohoda o pracovní činnosti, ze kterých vyplývá, že žalovaná pracovala od , datum, do , datum, u zaměstnavatele , právnická osoba, a její příjem za květen 2021 činil , částka, a za červen 2021 pak , částka, .22. Žalobkyně nepředložila ničeho, z čeho by vyplývalo, jakým způsobem byly ověřeny výdaje žalované,