12 C 294/2024-19 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhá zaplacení částky ve výši 53 123,33 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy na adrese: , adresa, (dále jen „odběrné místo“) dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“).2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci řízení byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne 26. 7. 2024, aby se k navrženému postupu vyjádřili. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaná se nevyjádřila, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemá námitky.4. Ve věci dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Žalovaná sjednala s žalobkyní dne 21. 12. 2022 smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí k odběrnému místu: , adresa, na dobu neurčitou, smlouva byla ze strany obchodníka s elektřinou ukončena dne 19. 10. 2023; stav elektroměru činil ke dni 19. 10. 2023 VT 5240 kWh, NT 7104 kWh (prokázáno smlouvou o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne 21. 12. 2022, oznámením ze dne 9. 1. 2024). Dne 4. 1. 2024 byla ze strany žalobkyně provedena na odběrném místě kontrola, při které bylo zjištěno, že na odběrném místě došlo k neoprávněnému odběru elektřiny; stav elektroměru činil VT 6665 kWh, NT 8338 kWh. Žalovaná odebrala elektřinu v množství 2 659 kWh za celkem 77 dnů (od 19. 10. 2023 do 4. 1. 2024). Celková škoda je ve výši 53 123,33 Kč (náhrada za neoprávněný odběr elektrické energie byla vyčíslena na částku 39 973,52 Kč plus platby za příkon ve výši 504,10 Kč a náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 12 645,71 Kč představující souhrn služeb poskytovaných externí společností, tj. práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů apod., ekologická daň a DPH), kterou žalované žalobkyně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, , se splatností ke dni 16. 1. 2024 (prokázáno protokolem o kontrole odběrného místa ze dne 4. 1. 2024, výpočtem náhrady za neoprávněný odběr elektřiny, fakturou č. , hodnota, ). Žalobkyně žalované oznámila neoprávněný odběr elektřiny a vyzvala ji k uhrazení dluhu (prokázáno oznámením o neoprávněném odběru elektřiny ze dne 9. 1. 2024 včetně doručenky). Žalobkyně žalovanou dále upomínala k uhrazení dluhu (prokázáno upomínkou ze dne 20. 2. 2024) Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 15. 3. 2024, včetně dodejky).6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní:7. Dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.8. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.9. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.10. Dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.11. Dle § 17 odst. 3 písm. b) bod 1 vyhlášky výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny.12. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.13. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť bylo prokázáno, že se žalovaná dopustila neoprávněného odběru elektrické energie ze soustavy žalobkyně ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, přičemž tímto způsobem vznikla újma žalobkyni jakožto provozovateli distribuční soustavy. Škoda vzniklá z neoprávněného odběru je objektivního charakteru, v řízení se tedy soud nezabýval vnitřním vztahem žalované k neoprávněnému odběru. Výše škody byla stanovena dle vyhlášky na základě skutečného odběru s ohledem na poznatek počátečního a konečného stavu elektroměru včetně souvisejících plateb a výše škody není zjevně nepřiměřená zjištěným okolnostem, pokud by došlo ke smluvnímu odběru energie (srov. nález ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 668/15). Žalobkyně má proto právo na náhradu za skutečné množství neoprávněně odebrané elektřiny ve výši 39 973,52 Kč, na rozdíl v platbách za příkon ve výši 504,10 Kč a náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 12 645,71 Kč, cenu žalobkyně žalované řádně vyúčtovala, naopak žalovaná svou povinnost nesplnila, když škodu v celkové výši 53 123,33 Kč včas neuhradila. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 726 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 126 Kč a z paušální náhrady za dva úkony právní služby (výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč, učiněné nezastoupeným účastníkem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.15. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).