4 C 174/2024-19 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Ve výše uvedené věci se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovaného zaplatit částku 3 731,97 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě mu měla dodávat elektrickou energii do odběrného místa a žalovaný se zavázal za odběr elektřiny platit. Žalovaný neuhradil cenu odebrané elektřiny ani po zaslání výzvy k plnění. Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.4. Soud na základě přiložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne 27.11.2019, na jejímž základě dodávala do odběrného místa žalovaného , adresa, elektřinu. Žalovaný se zavázal hradit cenu odebrané energie na základě zaslaných vyúčtování (smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne 27.11.2019, všeobecné obchodní podmínky). Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že za období 26.2.2021 do 27.1.2022 byla žalovanému vyúčtována odebraná elektřina v ceně 3 731,97 Kč. Částka byla splatná dne 15.2.2022. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2017 soud zjistil, že ke dni 19.4.2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný oznámením ze dne 24.4.2024 informován. Žalovaný dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 24.4.2024.5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon (dále jen „e. z.“) věty prvé se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.6. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně dodala žalovanému elektřinu a jeho povinností bylo za tuto komoditu uhradit cenu. Žalovaný do dnešního dne na vyúčtování splatné 15.2.2022 neuhradil ničeho. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek. Soud s ohledem na výše uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně příslušenství v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 731,97 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 o. s. ř., kdy neshledal důvod odchýlit se od třídenní lhůty k plnění od právní moci rozsudku.