4 C 87/2024-22 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 11 413,96 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o sdružených dodávkách plynu. Na základě dodávky plynu byla žalované vystavena faktura za dodávku od 1.12.2022 do 24.4.2023 na částku 10 913,96 Kč. Zároveň žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 500 Kč, představující dvě smluvní pokuty ve výši 250 Kč.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených dodávkách plynu č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat plyn žalované na odběrné místo , adresa, . Z bodu VI. smlouvy vyplývají sankční ujednání, kdy v případě s prodlením s platbou může být po žalované nárokována smluvní pokuta ve výši 250 Kč. Žalovaná se zavázala cenu plynu hradit na základě vystavených vyúčtování. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že byla vystavena na částku 10 913,96 Kč za období 1.12.2022 do 24.4.2023 se splatností 25.5.2023. Z upomínky ze dne 13.9.2023 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Z výzvy ze dne 7.6.2023 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 250 Kč.4. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění účinném v době uzavření smlouvy, se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.5. Dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), ve znění účinném v době uzavření smlouvy, se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu výrobce plynu nebo obchodník s plynem zavazuje dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.6. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 o. z. ve spojení s § 72 odst. 2 energetického zákona, na základě které se žalovaná zavázala za dodávky plynu platit sjednanou cenu, avšak svému závazku v částce 10 913,96 Kč nedostála. Žalobkyni tedy vzniklo právo požadovat po žalované dlužnou částku. Zároveň žalobkyni vznikl nárok v souladu s § 2048 o. z. požadovat smluvní pokutu za prodlení s úhradou fakturované částky ve výši 250 Kč za neuhrazení fakturované částky ve splatnosti a 250 Kč za prodlení s úhradou delší než 30 dnů.7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.8. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 413,96 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.