7 C 54/2022-126 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 5. 2022 domáhali zaplacení žalované částky s odůvodněním, že na základě nájemní smlouvy ze dne 28. 2. 2003, uzavřené na dobu neurčitou, jsou nájemci bytu č. 1 v domě na adrese , adresa, . Bytový dům je ve vlastnictví žalované, která je vůči žalobcům v postavení pronajímatele. Žalovaná měla zákonnou povinnost doručit žalobcům do dne 30. 4. 2019 řádné vyúčtování služeb za rok 2018, což ale stále neučinila. Od 1. 5. 2019, kdy se žalovaná dostala do prodlení s předáním vyúčtování žalobcům za rok 2018, je tak žalovaná povinna platit žalobcům pokutu za porušení této zákonné povinnosti ve výši 50 Kč denně. Za období od 1. 5. 2019 do 29. 4. 2022, tato částka činí 54 700 Kč. Žalovaná ani přes výzvy žalobců ničeho nezaplatila.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť na straně žalobců není aktivní legitimace, neboť v rozhodné době nebyli již nájemci předmětného bytu.3. Soud provedl důkaz výzvou k úhradě dlužné částky, rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 9. 2023, č. j. 12 Co 68/2023-363, rozsudkem Okresního soudu Chomutov ze dne 22. 9. 2022, č. j. 17 C 7/2017-292. Účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a po postupu dle ust. § 132 o. s. ř., byl v řízení prokázán následující skutkový stav.4. Žalobci byli nájemci bytu číslo 1 v domě na adrese , adresa, , který je ve vlastnictví žalované. Soudem byla zamítnuta žaloba žalobců na určení, že výpověď z nájmu bytu č. 1 nacházejícího se v prvním patře domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, není oprávněná, když dospěl k závěru, že tato výpověď je platná a žalobcům byla dána oprávněně (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 22. 9. 2022, č. j. 17 C 7/2017-292 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 9. 2023, č. j. 12 Co 68/2023-363, které nabyly právní moci dne 31. 10. 2023). Žalobci před podáním žaloby vyzvali žalovanou k zaplacení pokuty za prodlení z dodání, vyúčtování služeb za kalendářní rok 2018 (výzva k úhradě pokuty za nedodání řádného vyúčtování za rok 2018 ze dne 11. 4. 2022, včetně podacího lístku).5. Po právní stránce soud vztah účastníků posoudil dle občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2247 odst. 2 věta prvá, odst. 3 pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.6. Podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 1. a 2. zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „Zákon“), pro účely tohoto zákona se rozumí příjemcem služeb nájemce bytu nebo vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví.7. Podle § 7 odst. 1 Zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.8. Podle § 13 odst. 1, 2 Zákona jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.9. Ačkoliv Zákon v ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) bod 1. a 2. stanoví, že příjemcem služeb je nájemce bytu či jeho vlastník, je nutno toto ustanovení vykládat šířeji, a proto může být za příjemce služeb považovaná i jiná osoba, jíž svědčí užívací právo k bytu (např. osoba oprávněná z věcného břemene, apod.). Soud na základě provedeného dokazování nicméně dospěl k závěru, že žalobci v zúčtovacím období roku 2018 již nebyli nájemci bytu (o což opírali svoji aktivní věcnou legitimaci v této věci), ani jim dle učiněných zjištění nesvědčilo jiné užívací právo, a byt tak užívali bez právního důvodu. Nebyli proto příjemci služeb ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení a žalované tak neplynula povinnost dle § 7 odst. 1 Zákona doručit žalobcům vyúčtování služeb za toto zúčtovací období. Žalobcům tak proto ani nemohl vzniknout nárok na zaplacení pokuty ve smyslu § 13 odst. 1 a 2 Zákona, neboť právo na pokutu přísluší podle zákona pouze oprávněnému uživateli bytu (příjemci služeb), zpravidla nájemci nebo vlastníku. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, a to za 6 úkonů dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 6 úkonů po 3 300 Kč, 6x režijní paušál po 300 Kč plus 21% DPH; celkem 26 136 Kč.