§ 2 zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty – Vymezení pojmů
Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty · 67/2013 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 zákona 67/2013 definuje klíčové pojmy, které se používají v souvislosti s poskytováním a rozúčtováním služeb spojených s užíváním bytů a nebytových prostor, jako jsou poskytovatel a příjemce služeb, zúčtovací období, náklady na služby, rozúčtování, vyúčtování a osoby rozhodné pro rozúčtování. (§ 2 zákona č. 67/2013 Sb., zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vymezení pojmů
- Týká se: vlastník, nájemce, dodavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb, po dobu v souhrnu přesahující 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období“
- Judikatura: na § 2 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 67/2013 Sb.
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) poskytovatelem služeb
1. vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo
2. společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví,
b) příjemcem služeb
1. nájemce bytu, nebo
2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví,
c) zúčtovacím obdobím období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb,
d) náklady na služby cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky,
e) rozúčtováním vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby,
f) vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období,
g) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb
1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období,
2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
3. osoby, u nichž lze mít za to, že mohou užívat byt, je-li užíván k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb, po dobu v souhrnu přesahující 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období,
h) zjištěnou spotřebou tepla hodnota zjištěná jako rozdíl odečtu naměřených hodnot na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo na instalovaných zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění na konci a na začátku období, za které se informace o zjištěné spotřebě tepla příjemci služeb poskytuje, upravená za použití korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou a které se používají při rozúčtování.
(2) Dálkově odečitatelným měřidlem se pro účely tohoto zákona rozumí takové měřidlo podle zákona o metrologii, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor, s výjimkou takového měřidla podle zákona o metrologii, které bylo instalováno před 1. lednem 2022 a není nastaveno na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu.
(3) Dálkově odečitatelným zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění se pro účely tohoto zákona rozumí takové zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor, s výjimkou takového zařízení, které bylo instalováno před 1. lednem 2022 a není nastaveno na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu.
(4) Skutečnost, že měřidlo podle zákona o metrologii, které bylo instalováno před 1. lednem 2022, nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, které bylo instalováno před 1. lednem 2022, není nastaveno na dálkový odečet v minimálně měsíčních intervalech, se prokazuje jeho technickou dokumentací.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kdo je kdo: Zákon jasně určuje, kdo je "poskytovatel služeb" (např. vlastník nemovitosti, společenství vlastníků jednotek) a kdo je "příjemce služeb" (např. nájemce bytu, vlastník jednotky), což je důležité pro určení práv a povinností.
- Časové rámce: Definuje "zúčtovací období" jako období, za které se provádí rozúčtování a vyúčtování nákladů, přičemž toto období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určuje poskytovatel.
- Co jsou náklady: Upřesňuje, co se rozumí "náklady na služby" (cena ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb) a výslovně vylučuje revize, odpisy a podobné položky.
- Rozdíl mezi rozúčtováním a vyúčtováním: Vysvětluje, že "rozúčtování" je vyčíslení nákladů za služby pro jednotlivé příjemce a způsob jejich rozdělení, zatímco "vyúčtování" je vyčíslení skutečných nákladů a záloh za služby v daném období.
Na co si dát pozor
- Osoby rozhodné pro rozúčtování: Při rozúčtování služeb se zohledňují nejen nájemci nebo vlastníci, ale i další osoby, u kterých lze předpokládat, že s nimi budou žít v bytě déle než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo osoby užívající byt k jinému účelu než k bydlení po dobu delší než 2 měsíce.
- Dálkově odečitatelná měřidla: Zákon definuje dálkově odečitatelná měřidla, což má dopad na způsob odečtu spotřeby, s výjimkou starších měřidel instalovaných před 1. lednem 2022, která nejsou nastavena pro dálkový odečet.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
Vyjádřeno jinak, ujednání o době, ve které má proběhnout vyúčtování zaplacených záloh na služby, není totéž, co určení (či sjednání, jak dovodil odvolací soud) počátku (případně konce) zúčtovacího období ve smyslu § 2 písm. c) zákona č. 67/2013 Sb. Nadto nelze přehlédnout, že vyúčtování, která žalovaní dovolateli předložili, byla vyhotovena za zúčtovací období počínající 1. lednem a končící 31. prosincem, a že i dovolatel svou žalobou požadoval předložení vyúčtování za takto vymezená období.
Z uvedeného současně vyplývá, že listiny obsažené v zásilce nebylo možné vnímat jinak, než v jejich úhrnu jako vyúčtování služeb určené dovolatelům jako příjemcům služeb [§ 7 odst. 1 ve spojení s § 2 písm. b) zákona č. 67/2013 Sb.], a nic na tom nemění, že při jeho provedení byly použity i listiny původně adresované někomu jinému.
Závěr odvolacího soudu, že nenastala splatnost nedoplatků na vyúčtování služeb za období let 2013 až 2016 (ani za rok 2017) však byl založen nejen na argumentu, že vyúčtování za roky 2013 až 2016 zjevně odporuje zákonným požadavkům již proto, že v rozporu s § 2 písm. c) zákona č. 67/2013 Sb. bylo provedeno za delší než dvanáctiměsíční zúčtovací období, nýbrž též na tom, že v obou vyúčtováních v rozporu s § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. absentují údaje o skutečné výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými …
Související
§ 2 Vymezení pojmů (Zákon o puncovnictví a zkoušení drahých )§ 3 VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ PRO ÚČELY TOHOTO ZÁK (Zákon o ochraně osobních údajů v informa)§ 2 Vymezení pojmů (Nařízení vlády o technických požadavcích)§ 2 VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ PRO ÚČELY TOHOTO ZÁK (Zákon o ochraně osobních údajů v informa)§ 2 Vymezení pojmů (Vyhláška o veterinárních požadavcích na )