1 C 316/2025-17 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 32 902 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný způsobil zranění třetí osobě (, jméno FO, , pojištěnci žalobkyně – dále též „poškozený“), a v příčinné souvislosti s tímto ublížením na zdraví vynaložila žalobkyně náklady na služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění, jež byly poskytnuty ze strany zdravotnických zařízení zraněnému pojištěnci žalobkyně.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Ve věci soud dospěl k následujícímu skutkovém stavu. Žalovaný byl uznán vinným z přestupku (zjištěno z příkazu o přestupku vydaného , adresa, , č.j. , Anonymizováno, ), neboť dne 2.6.2024 napadl poškozeného, při kterém došlo k ublížení na zdraví. Poškozený byl ošetřen ve Fakultní nemocnici , adresa, , přičemž náklady na léčení platila žalobkyně (zjištěno z Vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení č. , hodnota, ). Žalovaný ničeho neuhradil ani přes výzvu k plnění (zjištěno z výzvy k zaplacení náhrady nákladů, předžalobní výzvy, doručenek).4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:5. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, dle nějž příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.6. Podle § 1970 občanský zákoník (dále jen „o. z.“), může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Soud uzavřel, že žalovaný byl uznán vinným z přestupku spočívajícím ve fyzickém napadení třetí osoby - poškozeného. V souvislosti s touto událostí vznikly náklady na ošetření poškozeného ve výši 32 902 Kč. Protože šlo ze strany žalovaného o zaviněné protiprávní jednání vůči pojištěnci žalobkyně, má žalobkyně nárok na úhradu jí vzniklých nákladů spojených s léčbou jejího pojištěnce. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z., ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.8. Soud tímto zapracovává do rozsudku opravné usnesení, kterým se opravuje zjevná početní nesprávnost výroku o náhradě nákladů řízení, kdy v protokolu o vyhlášení rozsudku byla uvedena paušální náhrada 450 Kč (viz součet 2 217 Kč), přičemž z § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., jednoznačně vyplývá, že výše paušální náhrady je 300 Kč za každý úkon (viz níže).9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 917 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 317 Kč a paušální náhrady za dva úkony právní služby (výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč, učiněné nezastoupeným účastníkem podle § 151 odst. 3 o. s. ř.