9 C 107/2025-49 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 340 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným prostřednictvím svých webových stránek , web, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 40 % ročně z jistiny, kdy byl úvěr poskytnut žalovanému na dobu neurčitou s tím, že každý měsíc, nejpozději 19. den v měsíci, měl splácet úrok přirostlý za uplynulé období. Ve smlouvě měla být dále ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, v níž se žalovaný nachází aktuálně v prodlení. Žalovaný se měl dostat do prodlení den po zesplatnění úvěru, tedy , datum, a žalobkyně smluvní pokutu kapitalizovala k datu odeslání předžalobní výzvy , datum, na částku 5 340 Kč. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím registrace žalovaného na stránkách , web, , kde žalovaný svou identitu potvrdil identifikační platbou a následně uvedl do registračního formuláře své osobní údaje. Následně mu byl zaslán na telefonní číslo , tel. číslo, verifikační kód k potvrzení smlouvy , hodnota, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, upomínkou ze dne , datum, byl upozorněn o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Žalovaný dlužné částky neuhradil ani po tom, co byl žalobkyní vyzván k plnění.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:4. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. , číslo smlouvy, , založené ve spise na čl. 34 soud zjistil, že žalobkyně předložila dokument s tímto názvem, který obsahuje údaje o žalovaném, jako jsou jeho nacionále, údaje o domácnosti, zaměstnavateli a neověřené údaje o jeho příjmech a výdajích.5. Z všeobecných obchodních podmínek založených ve spise na čl. 18-33 soud zjistil, že žalobkyně předložila dokument obsahující scan všeobecných obchodních podmínek společnosti , právnická osoba, .6. Z výplatní pásky na čl. 16-17 soud zjistil, že žalobkyně předložila výplatní pásku za měsíce listopad 2023 až leden 2024 na jméno žalovaného vystavenou zaměstnavatelem , právnická osoba, , kdy čistá mzda činila 25 225 Kč, respektive 23 533 Kč, respektive 19 607 Kč.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně předložila dokument s názvem Smlouva o úvěru č. , číslo smlouvy, . Dokument, vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně a obsahující jméno žalovaného s informací, že jej žalovaný podepsal pomocí specifického kódu , hodnota, , obsahuje informace o poskytnutém spotřebitelském, neúčelovém revolvingovém úvěru poskytnutém na dobu neurčitou s pravidelnou splatností úroků přirostlých za uplynulý měsíc vždy k 19. dni v měsíci s následujícími vlastnostmi: úvěrovým limitem 30 000 Kč, úrokem 40 %, RPSN celkem 5518,07 %. Listina dále obsahuje informace o splácení úvěru, právem na odstoupení či zesplatnění úvěru.8. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne , datum, byla na účet č., č. účtu, zaslána částka 15 000 Kč, a to z účtu žalobkyně.9. Ze zesplatnění úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému dopis informující jej o zesplatnění úvěru pro porušení smluvních povinností, a to ke dni , datum, .10. Z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání soud zjistil, že dne , datum, zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu na zaplacení částky 51 309,36 Kč.11. Z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že toho dne zaslal zástupce žalobkyně žalovanému zásilku.12. Z dokumentu „bank report“ soudu zjistil, že žalobkyně předložila tento dokument obsahující dvě čísla účtů s uvedeným jménem žalovaného a tabulku s čísly a údaji, pravděpodobně transakcemi.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouva o úvěru“ podepsal. Listinu lze podepsat vlastnoručně nebo uznávaným elektronickým podpisem. Jen takový způsob podpisu zaručuje jednak identifikaci jednající osoby a rovněž integritu podepisovaného dokumentu. Ani jedním z těchto způsobů však listina podepsána nebyla. Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, vzdala se tak dobrodiní poučení ze strany soudu k potřebě prokázání takové skutečnosti. Jelikož však bylo prokázáno zaslání 15 000 Kč na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalobkyně tvrdila, že žalovaný neuhradil ničeho, byla tato částka odečtena od částky poskytnuté. Žalovanému tedy zbývá k zaplacení částka 15 000 Kč, kdy úrok z prodlení byl stanoven ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému, tedy od , datum, ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Ve zbývající části včetně příslušenství soud žalobu zamítl. Soud zamítl i nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 340 Kč, neboť jelikož nedošlo k uzavření smlouvy, nemohl vzniknout ani nárok na zaplacení smluvní pokuty, který žalobkyně opírala o ustanovení smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu ve věci byl téměř stejný.18. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.