11 C 4/2026-27 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Předmětem řízení byl nárok, kterým se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím registrace žalovaného na stránkách www.flexifin.cz, kde se žalovaný nejdříve zaregistroval, sekundárně se dle tvrzení žalobkyně jednoznačně identifikoval. Smlouvu podepsal tak, že klikl na volbu „podepisuji“. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně a to dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, . Žalovaný na pohledávku uhradil celkem , částka, .2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav:4. Z listiny nazvané Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně předložila listinu, která o ní obsahuje základní informace včetně parametrů poskytovaného úvěru.5. Ze smlouvy ze dne , datum, , informací pro spotřebitele a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že žalobkyně předložila dokument s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Dokument, vytvořený žalobkyní a obsahující jméno žalovaného s informací, že jej žalovaný podepsal pomocí tlačítka podepsat, obsahuje informace o poskytnutém spotřebitelském, neúčelovém úvěru až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Splátky měly být hrazeny ve výši dle obchodních podmínek s tím, že jsou v denní výši a první splátka je splatná třicátý den po vyplacení.6. Z předpisu denních splátek soud zjistil rozpis jednotlivých splátek.7. Z výpisu o posouzení úvěryschopnosti u společnosti , právnická osoba, . a identifikovaných příjmů soud zjistil, že žalobkyně zjistila příjem žalovaného ve výši , částka, . Žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši , částka, . Pravidelné měsíční výdaje na půjčky byly uvedeny ve výši , částka, a pravidelné měsíční výdaje na bydlení ve výši , částka, , další nezbytné výdaje , částka, .8. Z interního systému žalobkyně soud zjistil, že eviduje informaci o ověření totožnosti žalovaného přes bankovní identitu.9. Z listiny nazvané identifikované příjmy jsou patrné příjmové transakce, ale není z nich patrné, že jsou přímo žalovaného.10. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a zprávy , právnická osoba, ., soud zjistil, že dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, .11. Z výzvy ze systému žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že v systému žalobkyně je evidována výzva k zaplacení adresována žalovanému.12. Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužných částek do tří dnů.13. Soud posoudil věc po stránce právní následovně:14. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).15. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka nebo úvěr je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.16. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.19. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.21. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně vycházela pouze z informací poskytnutých žalovaným o jeho příjmech a výdajích, které za pomocí své interní metodiky přepočítala, aniž by je ovšem reálně ověřovala, resp. k žalobě nebyly přiloženy žádné dokumenty prokazující příjmy, výdaje a závazky žalovaného v době uzavírání smlouvy (např. pracovní smlouvy, výplatní pásky, nájemní smlouvy, výpisy z registrů dlužníků). Žalobkyně byla především povinna na základě reálných a dostatečných podkladů posoudit, zda žalovaný bude s ohledem na jeho měsíční rozpočet schopen uhradit nový závazek. Žalobkyně k posuzování úvěruschopnosti přistupovala zjevně nikoli individuálně, ale spíše formálně a statisticky, když z provedených důkazů nevyplývá, že by si podklady k finanční situaci žalovaného aktivně opatřovala. Žalobkyně tak sice možná