4 C 29/2026-19 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení celkové částky 34 332 Kč s příslušenstvím, skládající se ze dvou pohledávek za žalovaným vzniklých z důvodu neuhrazených plateb za odebranou elektřinu na základě smlouvy o dodávce elektřiny č. , číslo smlouvy, . Jednalo se o pohledávku ve výši 6 059 Kč vyúčtované za období , datum, do , datum, a o pohledávku ve výši 28 273 Kč.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř.4. Ve věci dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí číslo , číslo smlouvy, ze dne , datum, a Ceníku soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat elektřinu žalovanému do odběrného místa , adresa, . Žalovaný se zavázal za odběr elektřiny platit sjednanou cenu. Z faktury č. , číslo faktury, soud zjistil, že byla vystavena na částku 6 059 Kč za odběr elektřiny za období , datum, do , datum, , se splatností , datum, (nárok 1). Z faktury č. , číslo faktury, soud zjistil, že byla vystavena na částku 28 273 Kč za odběr elektřiny za období , datum, do , datum, , se splatností , datum, (nárok 2).6. Z předžalobní výzvy a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k plnění.7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:8. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon (dále jen „e. z.“) věty prvé se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.9. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.10. Po zhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba ve věci je důvodná. Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 e. z., na základě které dodávala žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal za odebrané a za služby s jejich poskytováním související zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu i skutečnost, že žalobkyně svému závazku ze smlouvy dostála a žalovanému na sjednané odběrné místo elektřinu dodala. Cenu žalobkyně řádně vyúčtovala, naopak žalovaný svou povinnost vyplývající z předmětného závazkového vztahu nesplnil, když cenu za odebranou elektřinu ve výši 6 059 Kč a 23 273 Kč včas neuhradil. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 278 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 374 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 332 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.12. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.