9 C 176/2025-19 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala stanovení povinnosti žalované zaplatit částku 31 979,14 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, (dále jen právní předchůdkyně) s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku 26 000 Kč. Tuto částku měla žalovaná vrátit společně s částkou 6 549,14 Kč představující smluvní úrok. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím registrace žalované na stránkách , web, , kde si žalovaná nejprve vybrala parametry požadovaného úvěru a vyplnila registrační formulář a seznámila se s obchodními podmínkami a všemi závazky plynoucími ze smlouvy. Návrh smlouvy žalovaná potvrdila identifikační platbou, kdy jako variabilní symbol sloužilo číslo úvěrové smlouvy. Po přijetí platby doplnila žalovaná zbývající údaje a následně takto uzavřela smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně. Ke dni , datum, , což bylo sjednané datum splatnosti úvěru, žalovaná ničeho nezaplatila. Dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani po tom, co byla žalobkyní vyzvána k plnění.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně předložila dokument s názvem Smlouva o úvěru č. , číslo smlouvy, . Dokument, vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně a obsahující jméno žalované s informací, že jej žalovaná podepsala pomocí potvrzovacího kódu, obsahuje informace o poskytnutém spotřebitelském, neúčelovém úvěru splatném ve splátkách se splatností 12 měsíců ode dne poskytnutí úvěru a s následujícími vlastnostmi: jistinou 26 000 Kč, úrokovou sazbou 112 %, celkovou výší spotřebitelského úvěru 44 305,32 Kč, RPSN celkem 191,80 % a splatnosti ve 12 splátkách po 3 692,11 Kč. Listina dále obsahuje informace o právu na odstoupení či podmínkách čerpání.5. Z výpisu z účtu – potvrzení o platbě soud zjistil, že dne , datum, odešla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně platba ve výši 26 000 Kč na účet č. , č. účtu, .6. Z předžalobní výzvy , právnická osoba, soud zjistil, že dne , datum, zaslala předchůdkyně žalobkyně žalované předžalobní výzvu na zaplacení částky 25 306,42 Kč.7. Z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání soud zjistil, že dne , datum, zaslala předchůdkyně žalobkyně žalované předžalobní výzvu na zaplacení částky 26 129,97 Kč.8. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, , z dodatku ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, uzavřela žalobkyně se svojí právní předchůdkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek právní předchůdkyně na žalobkyni, že mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovanou a že žalovaná byla o postoupení pohledávky právní předchůdkyní žalobkyně informována.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaná listinu označenou jako „Smlouva o úvěru“ podepsala. Listinu lze podepsat vlastnoručně nebo uznávaným elektronickým podpisem. Jen takový způsob podpisu zaručuje jednak identifikaci jednající osoby a rovněž integritu podepisovaného dokumentu. Ani jedním z těchto způsobů však listina podepsána nebyla. Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, vzdala se tak dobrodiní poučení ze strany soudu k potřebě prokázání takové skutečnosti. Jelikož však bylo prokázáno zaslání 26 000 Kč na účet žalované a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalobkyně tvrdila, že žalovaná neuhradila ničeho, byla tato částka odečtena od částky poskytnuté. Žalované tedy zbývá k zaplacení částka 26 000 Kč, kdy úrok z prodlení byl stanoven ode dne následujícího po doručení žaloby žalované, tedy od , datum, ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Ve zbývající části včetně příslušenství soud žalobu zamítl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 943,41 Kč, přičemž tato částka představuje 52,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,41 % a úspěchu žalované v rozsahu 23,59 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 280 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 979,14 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.