16 C 15/2017-85 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 25. 10. 2016 požadovala žalobkyně, a to jako nový věřitel – postupník pohledávky původního věřitele České spořitelny, a.s. (dále jen„ ČS“), aby jí žalovaný uhradil částku 229 467,86 Kč, úrok ve výši 12,72 % ročně z částky 229 467,86 Kč za dobu od 18. 4. 2015 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 229 467,86 Kč za dobu od 1. 4. 2012 do zaplacení. Tvrdila, že mezi ČS a žalovaným byla dne 21. 5. 2008 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě ČS poskytla žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 5 415 Kč vždy k 5. dni v měsíci, přičemž první splátka měla být zaplacena 5. 6. 2008 a poslední splátka měla být dopočtená na 5 236,70 Kč a zaplacena 5. 5. 2015. Žalovaný se rovněž zavázal platit úrok z úvěru ve výši 12,72 % ročně. Smluvní strany si dohodly, že veškeré úroky je ČS oprávněna připisovat k jistině úvěru, a to vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Celkem byl za období od 31. 5. 2008 do 4. 8. 2010 připsán k tíži úvěrového účtu žalovaného úrok ve výši 76 766,80 Kč. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel; uhradil pouze prvních 5 splátek a dále platil nepravidelně. Poté, co se žalovaný dostal do prodlení, byl jeho úvěrový účet zatížen částkou 5 914,70 Kč (cena za upomínky k zaplacení). Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, využila ČS svého práva a v dopise ze dne 13. 7. 2010 žalovanému určila lhůtu pro zaplacení splatných splátek do 4. 8. 2010, současně žalovaného upozornila, že dnem následujícím po marném uplynutí stanovené lhůty se celý zůstatek úvěru s příslušenstvím stane splatným. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal po tuto dobu nečinným, splatnost celého zůstatku úvěru s příslušenstvím nastala ke dni 5. 8. 2010. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného na jistině úvěru vyčíslen na částku 260 685,96 Kč. Tato pohledávka za žalovaným i s příslušenstvím pak byla ČS na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2010 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 22. 12. 2010. Po splatnosti celého úvěru zaplatil žalovaný celkem 200 700 Kč (poslední platba byla uhrazena 26. 9. 2016), kdy tímto plněním došlo k úhradě úroku z úvěru vyčísleného do 17. 4. 2015, úroku z prodlení v zákonné výši vyčísleného do 31. 3. 2012 a části jistiny ve výši 31 224,10 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení vymáhané částky s příslušenstvím v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), ale bezvýsledně. 2. Soud rozhodl o věci elektronickým platebním rozkazem ze dne 1. 11. 2016, který se však nepodařilo doručit žalovanému do jeho vlastních rukou, a proto byl platební rozkaz usnesením ze dne 16. 12. 2016 zrušen. 3. Žalobkyně před zahájením jednání o věci samé učinila v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 o. s. ř. částečná zpětvzetí žaloby ohledně úroku z úvěru v sazbě 12,72 % ročně z částky 229 467,86 Kč za dobu od 18. 4. 2015 do 4. 4. 2017, a to písemnými podáními ze dne 28. 11. 2016, 23. 12. 2016, 26. 1. 2017, 28. 2. 2017, 26. 4. 2017, 23. 6. 2017, 29. 8. 2017, 31. 10. 2017, 15. 12. 2017, 25. 2. 2018 (ve znění opravy z 11. 4. 2018), 25. 4. 2018 (ve znění opravy z 7. 6. 2018), 7. 6. 2018, 25. 9. 2018, 18. 12. 2018 a 21. 2. 2019. Na základě podání ze dne 28. 11. 2016, 23. 12. 2016, 26. 1. 2017, 28. 2. 2017 soud rozhodl o částečném zastavení řízení podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. usnesením ze dne 8. 3. 2017, č. j. 16 C 15/2017-34, a o částečném zpětvzetí žaloby ze dne 26. 4. 2017 následně rozhodl podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. usnesením ze dne 22. 5. 2017, č. j. 16 C 15/2017-39 O dalších částečných zpětvzetích žaloby bylo v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. rozhodnuto výrokem I. rozsudku. Předmětem sporu tak zůstala pohledávka ve výši 229 467,86 Kč, úrok ve výši 12,72 % ročně z částky 229 467,86 Kč za dobu od 5. 4. 2017 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 229 467,86 Kč za dobu od 1. 4. 2012 do zaplacení. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a bez důvodné a včasné omluvy zmeškal první jednání, které se ve věci konalo dne 27. 2. 2019. Předvolání k tomuto jednání a žaloba byly žalovanému řádně doručeny do vlastních rukou podle § 49 odst. 1 a 6 o. s. ř., a to více než 10 dnů přede dnem, kdy se jednání mělo konat. 5. V předvolání k jednání soud žalovaného upozornil a poučil, že bude rozhodnuto v jeho neprospěch rozsudkem pro zmeškání, jestliže jednání, k němuž byl předvolán, zmešká bez důvodné a včasné omluvy, a navrhne-li to žalobkyně, která bude u jednání přítomna. 6. Zástupkyně žalobkyně, která se dostavila k jednání, navrhla, aby soud vydal rozsudek pro zmeškání žalovaného a uložil mu povinnost zaplatit žalobkyni částku 229 467,86 Kč, úrok ve výši 12,72 % ročně z částky 229 467,86 Kč za dobu od 5. 4. 2017 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 229 467,86 Kč za dobu od 1. 4. 2012 do zaplacení. 7. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 8. Vzhledem k tomu, že předpoklady pro vydání kontumačního rozsudku ve smyslu § 153b odst. 1 o. s. ř. byly splněny a jedná se o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír, tímto rozsudkem nedochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního vztahu mezi účastníky (§ 153b odst. 3 o. s. ř.), soud vyhověl návrhu žalobkyně a rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, vzal za nesporná a současně dovodil, že právní posouzení těchto skutkových okolností odůvodňuje závěr, že žaloba je opodstatněná. 9. Právní poměry vzniklé ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 21. 5. 2008 mezi ČS jako původním věřitelem a žalovaným coby dlužníkem (nepodnikatelem), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení této smlouvy, nutno posuzovat podle právních předpisů, které platily do 31. 12. 2013, a to v souladu s obecným přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 věty první nového občanského zákoníku, tj. zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“). Soud na daný případ aplikoval především zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v rozhodném znění (dále jen„ obch. zák.“), a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen„ obč. zák.“), které byly zrušeny 1. 1. 2014. Nárok na zaplacení částky 229 467,86 Kč s úrokem v sazbě 12,72 % ročně se řídí ustanoveními § 497 a násl. obch. zák., která upravují smlouvu o úvěru. Žalovaný, který poskytnuté peněžní prostředky (úvěr) ve výši 300 000 Kč řádně a včas nevrátil, je povinen zaplatit žalobkyni jako novému věřiteli – právní nástupkyni ČS na základě smlouvy o postoupení pohledávek sjednané podle § 524 obč. zák. – vymáhanou pohledávku 229 467,86 Kč, což je nesplacená jistina úvěru, a také úroky z úvěru v sazbě 12,72 % ročně (§ 502 odst. 1 obch. zák.). Prodlení dlužníka se splněním peněžitého dluhu je ze zákona, tj. podle § 517 odst. 2 obč. zák. na základě dikce § 262 odst. 4 věty druhé obch. zák., sankcionováno úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně určené v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 33/2010 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, protože částečné zastavení řízení v důsledku zpětvzetí žaloby bylo motivováno chováním žalovaného (§ 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), který po zahájení řízení část úrokového příslušenství žalované pohledávky uhradil ve splátkách. Žalovaný je proto povinen nahradit žalobkyni tyto účelně v řízení vynaložené a požadované náklady: a/ soudní poplatek za žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) 9 179 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 46 100 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen„ vyhláška“), za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. převzetí a příprava zastoupení, písemná předžalobní výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé – žaloba, písemné podání ve věci samé - částečné zpětvzetí žaloby a účast na jednání před soudem dne 27. 2. 2019, kdy sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby činí 9 220 Kč a byla vyčíslena z tarifní hodnoty 229 467,86 Kč (vymáhaná pohledávka; k úrokovému příslušenství se nepřihlíží); c/ náhrada hotových výdajů ad