19 C 30/2020-59 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 6. 2. 2020 se domáhal žalobce po žalované zaplacení částky 2 000 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 2 000 Kč od 21. 6. 2014 do zaplacení s odůvodněním, že [právnická osoba] [příjmení] p.l.c.., poskytla žalované dne 26. 5. 2014 zápůjčku ve výši 2 000 Kč; smlouva byla uzavřena elektronicky prostředky komunikace na dálku. Žalovaná do dne 20. 6. 2014 zápůjčku nevrátila. Věřitel pohledávku smlouvou ze dne 21. 12. 2017 postoupil na na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek. Výzvou datovanou 18. 12. 2019 byla žalovaná vyzvána k plnění. 2. Soud po zjištění, že v řízení je dán mezinárodní prvek, totiž žalobce je zahraniční právnickou osobou, zabýval se otázkou, zda je dána jeho příslušnost a jaký právní režim bude nutno aplikovat na toto řízení. Okresní soud ve shodě s nařízením Brusel I bis (článku 18 bodu 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech) posoudil, že je dána jeho mezinárodní i místní příslušnost, neboť předmětem sporu jsou peněžité nároky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce a v době zahájení řízení žalovaný dlužník měl (a stále má) bydliště v obvodu působnosti Okresního soudu v Karviné. Právní poměry mezi žalovanou a žalobcem se řídí právním řádem České republiky (čl. 6 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy). 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání soudu se účastníci nedostavili; jelikož nikdo z nich včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 4. Na základě provedeného dokazování, a to ze spisů Okresního soudu v Karviné sp. zn. 40 Nc 1104/2009, P 200/2010, listiny označené faktura [číslo] ze dne 24. 5. 2014, dodejky pošty [obec] ze dne 29. 5. 2014, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018, poštovního podacího archu ze dne 25. 1. 2018, předžalobní upomínky ze dne 13. 12. 2019 a poštovního podacího archu ze dne 19. 12. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce vystavil dne 24. 5. 2014 fakturu – platební doklad na částku 2 000 Kč s uvedením, že tato částka představuje půjčku poskytnutou žalované na dobu od 24. 5. 2014 do 20. 6. 2014 s poplatkem 480 Kč. Z dodejky pošty [obec] ze dne 29. 5. 2014 bylo zjištěno, že žalované byla tohoto dne vyplacena částka 2 000 Kč, přičemž částka jí byla zaslána poštovní poukázkou, jako odesílatel je označena [právnická osoba] Czech, částka byla poukázána dne 27. 5. 2014 s podacím [číslo] z pošty [číslo] Smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 12. 2017 byla pohledávka postoupena žalobci. Dne 19. 12. 2019 byla předžalobní výzva zástupkyně žalobce datovaná 13. 12. 2019 zaslána žalované. 5. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu citovaných zákonných ustanovení žalobě, byť nikoli v plném rozsahu, vyhověl. Je zapotřebí předně zdůraznit, že v řízení nebylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla distančně řádně sjednána smlouva o zápůjčce, v níž by si strany dojednaly zapůjčenou částku i její splatnost, ev. úhradu poplatku za sjednání. Částka byla nicméně žalované vyplacena a přiznána tak byla z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o.z.). V řízení bylo jednoznačně zjištěno, žalované byla částka vyplacena formou poštovní poukázky zaslané právním předchůdcem žalobce, tedy po prokázání totožnosti na příslušném poštovním úřadě. Žalobce je v dané věci aktivně legitimován, neboť pohledávka za žalovanou na něj byla řádně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, a to v souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku. Žalovaná byla proto uvedenou částku zavázána zaplatit a jelikož je v prodlení s úhradou peněžité částky, byla zavázána uhradit žalobci také úrok z prodlení (§§ 1968, 1970 téhož zákona), a to od data 19. 4. 2020, ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Dne 17. 4. 2020 byla totiž žaloba představující výzvu k plnění řádně doručena do vlastních rukou ustanovené opatrovnici žalované, dne 18. 4. 2020 mohlo být plněno a až od 19. 4. 2020 je tak žalovaná v prodlení. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalované uložena povinnost dlužnou částku i s příslušenstvím zaplatit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výši soud v rozhodnutí současně určil. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 ve spojení s § 150 o. s. ř. negativním výrokem (žalobce byl procesně neúspěšný v podstatné části příslušenství pohledávky) a dále soud zohlednil osobní, sociální, příjmové a majetkové poměry žalované (pobírající tzv. důchod z mládí), jak byly zjištěny ze spisu o omezení svéprávnosti žalované. Žalovaná žije ve společné domácnosti s opatrovnicí, svou babičkou, jež je poživatelkou starobního důchodu. Naproti tomu žalobce je obchodní společností a nepřiznání nákladů řízení nebude mít zajisté na něj žádný ekonomický dopad.