16 C 92/2020-38 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 3. 2020, jež soudu došla téhož dne, domáhala po žalovaném jako podnikateli zaplacení částky 9 760 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 10 % ročně za dobu od 26. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaná částka představuje škodu na síti elektronických komunikací, kterou žalobkyně vlastní, spravuje a provozuje, způsobenou žalovaným při výkopu přípojky vodovodu v obci [obec]. Škoda byla vyčíslena fakturou [číslo] splatnou dne 25. 11. 2019, kterou žalovaný neuhradil. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k plnění v souladu s § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ale bezvýsledně. 2. Soud v této věci vydal platební rozkaz č. j. 16 C 92/2020-24 ze dne 18. 5. 2020, proti kterému podal žalovaný včasný odpor, v němž mj. uvedl, že dne 27. 4. 2020 již žalobkyni uhradil částku 10 029,26 Kč. Tvrdil také, že likvidátoru škodné události sdělil, že s požadavkem na náhradu škody nesouhlasí, protože žalobkyně nedodržela postupy pro uložení kabeláže. Dále namítl, že předmětnou fakturu na částku 9 760 Kč od žalobkyně neobdržel s tím, že mu byla zaslána teprve s předžalobní výzvou k plnění. 3. Podáním doručeným soudu dne 12. 9. 2020 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 9 760 Kč (jistina) a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 760 Kč za dobu od 26. 11. 2019 do 5. 3. 2020 s odůvodněním, že žalovaný dne 28. 4. 2020, tj. po podání žaloby, uhradil částku 10 030 Kč, která byla započtena na jistinu a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 760 Kč za dobu od 26. 11. 2019 do 5. 3. 2020 O dispozitivním procesním úkonu žalobkyně soud rozhodl podle § 96 odst. 2 věty prvé o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil usnesením ze dne 18. 5. 2021, č. j. 16 C 92/2020-31, které nabylo právní moci 30. 6. 2021. Předmětem řízení tak zůstal úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 760 Kč za dobu od 6. 3. 2020 do 28. 4. 2020, což představuje 144,30 Kč. 4. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně podáním z 8. 9. 2021, žalovaný na základě právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Soud podle obsahu spisu a předložených listinných důkazů zjistil tento skutkový stav věci: Žalobkyně, která vlastní, spravuje a provozuje sít elektronických komunikací, a žalovaný jako podnikatel sepsali dne 24. 10. 2019 zápis [číslo] o poškození sítě elektronických komunikací (dále jen„ [příjmení]“) v obci [obec], k němuž došlo dne 24. 10. 2019 při výkopu přípojky vodovodu v [obec] ulic [ulice] a [ulice]. Ze zápisu zcela jednoznačně vyplývá, že škodou událost způsobil žalovaný, který se žalobkyni zavázal uhradit škodu na základě zaslané faktury s tím, že předběžná výše nákladů na opravu činí 10 000 Kč. Dne 11. 11. 2019 žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] na částku 9 760 Kč splatnou 25. 11. 2019. Částka 9 760 Kč představuje vyúčtování náhrady škody na pozemních SEK (dle zápisu [číslo] ze dne 24. 10. 2019). Následně byly žalovanému na adresu jeho sídla v [obec], [ulice a číslo] (a v souladu se zápisem [číslo]) zaslány upomínky z 1. 12. 2019, 9. 12. 2019 a 22. 1. 2019 o zaplacení dlužné částky 9 760 Kč, jakož i předžalobní výzva k plnění ze dne 31. 1. 2020 podle § 142a odst. 1 o. s. ř. Písemnosti z 22. 1. 2019 a z 31. 1. 2020 se vrátily s poznámkou pošty„ adresát na uvedené adres neznámý“. Poté byla žalovanému do jeho datové schránky zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 5. 3. 2020, kterou byl vyzván, aby do 7 dnů zaplatil žalobkyni částku 10 029,60 Kč, tj. neuhrazenou škody za poškození SEK v [obec] dne 24. 10. 2019 ve výši 9 760 Kč dle faktury [číslo] splatné 25. 11. 2019 a úrok z prodlení ve výši 269,60 Kč vyčíslený z dlužné částky 9 760 Kč za dobu od 26. 11. 2019 do 5. 3. 2020 v zákonné sazbě určené podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dne 28. 4. 2020 byla na bankovní účet žalobkyně připsána částka 10 030 Kč, kterou uhradil žalovaný s uvedením variabilního symbolu [číslo]. 6. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 9 760 Kč s příslušenstvím byla podána oprávněně. V souladu s ustanovením § 2894 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) vznikla žalovanému jako škůdci povinnost nahradit žalobkyni jako poškozené újmu na jejím jmění (škodu), kterou žalovaný způsobil dne 24. 10. 2019 poškozením SEK v obci [obec] (okres [okres]). Podle § 2951 odst. 1 věty druhé o. z. a § 2952 o. z. byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni škodu ve výši 9 760 Kč, kdy tato pohledávka byla vyúčtována fakturou splatnou dne 25. 11. 2019. Žalovaný v daném případě svůj dluh ve výši 9 760 Kč již uhradil, přičemž ve smyslu ustanovení § 2054 odst. 1 o. z. nutno dovodit, že dluh uznal co do důvodu a výše, neboť dne 28. 4. 2020 žalobkyni kromě částky 9 760 Kč zaplatil i úrok z prodlení v zákonné výši vyčíslený za dobu od 26. 11. 2019 do 5. 3. 2020. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se plněním dluhu ve výši 9 760 Kč v době od 6. 3. 2020 do 28. 4. 2020, má žalobkyně podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně (určené podle § 2 nařízení vlády č. 531/2013 Sb.) z částky 9 760 Kč za dobu od 6. 3. 2020 do 28. 4. 2020. 7. Soud z výše uvedených důvodů rozsudečným výrokem I. vyhověl žalobě o zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 760 Kč za dobu od 6. 3. 2020 do 28. 4. 2020. 8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., a to s přihlédnutím k § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř., protože z procesního hlediska zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby co do pohledávky 9 760 Kč a části úrokového příslušenstvím zavinil žalovaný. Žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náleží náhrada těchto nákladů: a/ soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 6 000 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 1 500 Kč za kvalifikovanou písemnou výzvu k plnění před podáním žaloby, 1 500 Kč za písemný návrh ve věci samé (za žalobu) a 1 500 Kč za písemné podání ve věci samé (zpětvzetí žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny 1 500 Kč za jeden úkon právní služby byla vyčíslena z tarifní hodnoty 9 760 Kč (vymáhaná pohledávka; k úrokovému příslušenství se nepřihlíží); c/ náhrada hotových výdajů advokáta na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné 1 200 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky za 4 úkony právní služby v paušální částce 300 Kč na jeden úkon; d/ náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty 1 512 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně (platební místo) - advokáta Mgr. [jméno] [příjmení]. 9. Pro úplnost soud dodává, že o výši odměny za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. rozhodl v souladu s ustanovením § 151 odst. 2 věty první části věty za středníkem o. s. ř., neboť s účinností od 7. 5. 2013 byla zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb., která stanovila paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, a nový zvláštní právní předpis (tzv. přísudková vyhláška), na nějž odkazuje ustanovení § 151 odst. 2 věty první, část věty před středníkem, o. s. ř., dosud vydán nebyl. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř. 11. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).