21 C 358/2021-109 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 24 451,96 Kč příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, podle které byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], (dále jen„ banka“), dne [datum] smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty. Součástí smlouvy byly produktové a všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. [příjmení] se zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, z toho hotovostní úvěr 8 000 Kč. Úvěr byl sjednán na základě žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru, ve které žalovaný deklaroval měsíční příjem ve výši 15 224 Kč, přičemž uvedl, že příjem domácnosti činí 18 000 Kč celkem. Dle sdělení žalobkyně byly výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, když žalovaný v žádosti uvedl, že nemá žádné nezbytné měsíční náklady. V době podání žádosti splácel žalovaný závazky v celkové výši asi 3 378 Kč měsíčně. Upomínkou ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno bankou, že pohledávka byla zesplatněna pro prodlení žalovaného s placením povinné minimální splátky. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, kterou dne [datum] uzavřela s bankou, a jejíž součástí byl seznam postoupených pohledávek. Dopisem ze dne [datum] banka oznámila žalovanému, že dlužnou pohledávku postoupila žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky písemnou upomínkou ze dne [datum]. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. Mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o úvěru podle §2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, to vše podle § 1879 o. z., žalobkyně tedy byla oprávněna k podání žaloby. Smlouva o úvěru podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel posuzoval před poskytnutím úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet. Vycházel však pouze z prohlášení žalovaného o svých příjmech. Výdaje žalovaného posuzovány nebyly, když byly zjištěny pouhým odhadem. Smlouva o úvěru je proto podle § 86 a § 87 spotřebitelského zákona absolutně neplatná. Žalovaný byl proto zavázán k vrácení dlužné jistiny, jak uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., a to až od uplynutí lhůty stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 278 Kč, přičemž tato částka představuje 11,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,71 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44,29 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 979 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 451,96 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.