22 C 198/2021-32 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 095 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, což odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od původního věřitele [právnická osoba], přičemž tato společnost uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 500 Kč za poplatek 1 491,44 Kč, to vše měl vrátit do [datum], avšak žalovaný tuto částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud na základě provedeného dokazování učinil tato skutková zjištění: Z potvrzení o provedené platbě od ThePay.cz bylo zjištěno, že z účtu společnosti [právnická osoba] odeslali dne [datum] částku 3 500 Kč na účet č. [bankovní účet] [právnická osoba] je žalovaný vlastníkem a jediným disponentem tohoto účtu a z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný částku 3 500 Kč od ThePay.cz obdržel dne [datum]. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nebylo zjištěno ničeho, jelikož se jedná o nepodepsanou listinu, chybí zde zejména podpis žalovaného. Nebylo nijak prokázáno, jakým způsobem měla být ověřována totožnost žalovaného, který měl být dle této smlouvy úvěrovaným. Ze strany žalovaného zde nebyla žádná aktivní činnost, např. verifikační platba na účet úvěrující společnosti, či zaslání fotokopie osobních dokladů nebo výpisu z bankovního účtu. Není tedy zřejmé, kdo jednal se společností [právnická osoba] a zda to byl skutečně žalovaný. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a předmětem postoupení byly pohledávky postupitele uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. Dle podacího lístku ze dne [datum] byla na adresu žalovaného odeslána doporučená zásilka obsahující předžalobní výzvu žalobkyně a oznámení o postoupení pohledávky. 5. Žaloba se jeví soudu důvodnou co do základu. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původního věřitele společnosti [právnická osoba] Soud dále konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno uzavření řádné smlouvy o úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Předložená listina neobsahuje žádný podpis žalovaného, žalobkyně neprokázala, že by totožnost žalovaného při sjednávání této smlouvy byla řádně ověřena, a že by se skutečně jednalo o projev vůle žalovaného. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla na bankovní účet žalovaného částku 3 500 Kč a za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o úvěru a nebyl ani tvrzen jiný právní důvod této platby, lze poskytnutí částky 3 500 Kč na bankovní účet žalovaného hodnotit jako bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na úkor předchůdkyně žalobkyně, respektive po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení co do částky 3 500 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky v sazbě vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak až za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně požádán o vydání bezdůvodného obohacení v předžalobní upomínce ze dne [datum] (byť se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o předžalobní upomínku z titulu nesplaceného úvěru), která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. V souladu s § 573 občanského zákoníku k doručení došlo třetí pracovní den od odeslání, tj. [datum], přičemž v upomínce byla stanovena třídenní lhůta k úhradě, která uplynula dne [datum] a nejpozději od [datum] je žalovaný v prodlení s úhradou částky 3 500 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení, soud tedy žalobě v této části vyhověl. Žaloba byla naopak zamítnuta co do poplatku a co do požadovaného úroku z prodlení za předcházející období z přiznané částky vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno ani uzavření smlouvy o úvěru ani odeslání dřívější výzvy k plnění žalované. Stejně tak byla žaloba zamítnuta co do rozdílu úroku z prodlení z přiznané částky, když zákonná sazba byla nižší, než jakou požadovala žalobkyně a soud nemůže překročit žalobní návrh. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobkyně 61 % a její neúspěch 39%. Ve výši rozdílu (22 %) má žalobkyně právo, aby jí žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložila při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 328 Kč. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška“), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu náhrady 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 73 % činí částku 328 Kč.