26 C 384/2021-22 — Okresní soud v Karviné

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 4. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 540 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z této částky ve výši 59,18 Kč, a to z titulu neuhrazených televizních poplatků za říjen 2019 a březen, duben a květen 2020 po 135 Kč měsíčně. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizních poplatků dne 30. 6. 2018 a zmiňované poplatky neuhradil přes písemnou výzvu. Úroky z prodlení žalobkyně kapitalizovala za dobu od prvního dne prodlení až do dne vyhotovení žaloby, tj. 15. 4. 2021. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. K nařízenému jednání se účastníci nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni, zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16. 3. 2021 a upomínky [jméno] ze dne 15. 9. 2020 včetně dodejky. Jiné důkazy nebyly účastníky navrhovány. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16. 3. 2021 neučinil soud žádná skutková zjištění z důvodů níže uvedených. Z výzvy k úhradě (DINO) ze dne 15. 9. 2020 bylo zjištěno, že touto listinou žalobkyně prostřednictvím České pošty vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z titulu neuhrazených televizních poplatků. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení této výzvy. Tato výzva byla žalovanému odeslána jako doporučená zásilka dne 18. 9. 2020. Žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta, jelikož žalobkyně neprokázala dostatečným způsobem své tvrzení, že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizních poplatků a vznikla mu tak povinnost tyto poplatky ve výši 135 Kč měsíčně platit. Žalobkyně předložila soudu toliko sebou vyhotovené potvrzení o přihlášení žalovaného vyhotovené„ na základě kmenových dat obdržených od České pošty“. Za dřívější dlouholeté praxe předkládala žalobkyně potvrzení vystavovaná přímo Českou poštou s.p., která soud akceptoval jako dostačující důkaz k prokázání pro žalobkyni klíčového tvrzení o vzniku povinnosti poplatníka hradit televizní poplatky. Vystavitel těchto potvrzení byl subjektem odlišným od účastníků řízení a neměl na výsledku sporu žádný zájem, což nesnižovalo hodnověrnost takového potvrzení. Dle soudu není listina vystavena toliko žalobcem dostatečným důkazem k prokázání vzniku závazkového vztahu mezi účastníky, ze kterého vznikl nárok uplatněný v občanskoprávním sporném řízení. Na toto byl zástupce žalobkyně upozorněn již v předvolání k jednání a soud byl připraven v tomto směru žalobkyni poučit podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. u jednání, pokud by se k němu dostavila. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., jelikož procesně plně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.