19 C 28/2023-33 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 4. 11. 2022 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 59 025,88 Kč spolu s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 59 025,88 Kč od 29. 6. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], IČ [číslo], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 28. 9. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 59 025,88 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 28. 6. 2022. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.ferratum.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách www.ferratum.cz zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 59 025,88 Kč a splatností dne 28. 6. 2022. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji; na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu 4297164. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně zaslána dne 16. 7. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, k jednání se nedostavil ani předem omluvený zástupce žalobkyně. Nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, takže za této situace soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř). 3. Žalobkyně soudu předložila listinu označenou úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice s uvedeným datem uzavření – 28. 9. 2021 s tím, že měla být uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako klientem, předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěrového rámce až do výše 40 000 Kč dne 28. 9. 2021, smlouva měla být uzavřena na dobu neurčitou a předmětem ujednání měly být i podmínky úročení a další náklady, přičemž celková splatná částka činí 71 838,95 Kč Smlouva neobsahuje podpisy smluvních stran. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a dle této smlouvy byly žalobkyni postoupeny pohledávky postupitele za dlužníky ze smluv o úvěru. 5. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění. 6. Ze zprávy [obec] [anonymizována dvě slova], ze dne 6. 3. 2023 bylo zjištěno, že osobní účet číslo [bankovní účet] byl k datu 28. 9. 2021 veden pro žalovaného jako majitele a disponenta, přičemž dispoziční právo k účtu měla dále osoba označená jako [jméno] [celé jméno žalovaného]; na tomto účtu nebyly nalezeny žádné platby pod variabilním symbolem [číslo]. 7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 7. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě částky z nesplacené smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to ve výši celkem 59 025,88 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 13 794 Kč; žalovanému bylo současně oznámeno postoupení pohledávky. Téhož dne byla listovní zásilka podána k poštovní přepravě. 8. Soud po provedeném dokazování žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy dne 28. 9. 2021 a nebylo prokázáno ani tvrzení žalobkyně o tom, že jí byla řádně postoupena pohledávka původního věřitele za žalovaným ve výši 59 025,88 Kč ve smyslu ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále o. z.). V řízení nebylo tedy předně prokázáno, že by vůbec existoval smluvní vztah mezi původním věřitelem a žalovaným dle tvrzené smlouvy o úvěru, nebyl prokázán řádný předsmluvní proces (zkoumání úvěryschopnosti žalovaného), nebyl prokázán ani řádný kontraktační proces (předložená smlouva není opatřena podpisem smluvních stran), nebylo prokázáno, že by žalovanému byly poskytnuty tvrzené finanční prostředky. Ze zprávy [obec] [anonymizována tři slova] ze dne 6. 3. 2023 takový závěr učinit nelze – není evidována žádná příchozí platba, přičemž žaloba obsahovala jednoznačné tvrzení žalobkyně o tom, že úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na účet žalovaného [bankovní účet] a původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Z listin předložených samotnou žalobkyní se dále podává, že„ Výplata se provádí bankovním převodem na účet vedený na vaše jméno nebo jinými prostředky do dvou (2) pracovních dnů od schválení žádosti o Úvěr [právnická osoba]“. 9. Z výše uvedeného vyplývá, že nebylo prokázáno, že by mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru ve smyslu ust. § [číslo] a násl. a § 2395 o. z., v řízení nebylo však ani prokázáno, že by žalovanému byla tvrzená částka skutečně poskytnuta (a na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení, jež by bylo nutno vypořádat). Konečně pokud jde o smlouvu o postoupení pohledávek, bylo tvrzeno a dokladováno pouze uzavření smlouvy dne 27. 1. 2020; z dalších listin nelze učinit závěr o postoupení pohledávky (jakékoli) za žalovaným na žalobkyni. 10. K jednání, které bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tím možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě předložit důkazy k prokázání výše tvrzených skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku jak z hlediska existence smluvního vztahu mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, tak z hlediska vyplacení tvrzené částky žalovanému, případně též řádného postoupení pohledávky. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl. 11. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci plný procesní úspěch, prokazatelně žádné náklady nevznikly.