21 C 222/2022-52 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 469 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že od společnosti [právnická osoba], (dále jen„ Zaplo“) nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku ve výši 6 619 Kč ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel prostřednictvím [právnická osoba], a. s., a žalovanému byla poskytnut úvěr ve výši 4 500 Kč. Dlužná pohledávka se skládala z jistiny ve výši 4 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 969 Kč. Podanou žalobou se domáhala žalobkyně rovněž zaplacení částky 367 Kč (tj. kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč) s příslušenstvím. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dříve než začalo jednání, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 2 119 Kč (tj. kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 969 Kč). Soud proto řízení v tomto rozsahu zastavil podle § 96 odst. 2 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ o. s. ř.“), Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru ve věci samé: Žalovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] podle které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 4 500 Kč výplatou v hotovosti v prodejnách (tzv. trafiky) [právnická osoba], a. s . Úroková sazba nebyla sjednána. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil čerpání úvěru v hotovosti. Společnost Zaplo postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum]. Předžalobní upomínka byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“). Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek. Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru (zápůjčky) byla řádně posouzena schopnost žalovaného tento úvěr splácet. Smlouva je proto neplatná podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona [číslo] Sb. účinném od 29. 5. 2022, podle kterého poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny jak uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozsudku spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až od uplynutí lhůty k zaplacení určené v předžalobní upomínce. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 334 Kč, přičemž tato částka představuje 22,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,2 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,8 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 469 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.