21 C 321/2022-77 — Okresní soud v Karviné

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 321 515,74 Kč s příslušenstvím podle smlouvy uzavřené dne [datum], podle které byla žalované vyplacena částka 340 000 Kč na úvěrový účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splatit ve splátkách po 2 911,82 Kč měsíčně, a to celkovou částku ve výši 568 976,21 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 76 362,32 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]), [IČO], dále jen („ původní věřitel“). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi původním věřitelem společností [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]), [IČO] a žalovanou dne [datum]. Podle této smlouvy se původní věřitel zavázal vyplatit žalované na úvěrový účet [bankovní účet] částku ve výši 340 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v celkové výši 568 976,21 Kč, a to ve splátkách po 2 911,82 Kč měsíčně. 4. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] byl uveden nikoli příjem žalované, ale výše příjmu domácnosti, a to v částce 40 000 Kč měsíčně. Z potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná měla příjem ve výši hrubý měsíční příjem za 4 měsíce v částce 85 164 Kč. Z výpisů z úvěrového účtu [bankovní účet] a platební historie bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr dne [datum] ve výši 340 000 Kč a vrátil částku 76 362,32 Kč. Z listiny označené jako oznámení o prohlášení úvěru za splatný bylo zjištěno, že obsahuje sdělení původního věřitel adresované žalované, že úvěr na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] prohlásil za splatný ke dni [datum] z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení původního věřitele adresované žalované, že pohledávka byla postoupena žalobkyni podle smlouvy o postoupení pohledávek. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně podala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy [číslo] (seznam postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že smlouvu uzavřel původní věřitel jako postupitel, se žalobkyní jako postupníkem, touto smlouvou postupitel postoupil své pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru nebo ze smluv o bankovních produktech a službách žalobkyni. Z předžalobní upomínky a poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do [datum]. 5. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením žaloby. 11. Na daný právní poměr soud aplikoval ustanovení o o úvěru podle § 2395 o. z. Na tuto smlouvu se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalovanou. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy. V řízení bylo zjištěno, že původní věřitel ověřil pouze příjmy žalovaného. Výdaje žalovaného však nebyly od žalovaného ani vyžádány, ani ověřeny. Původní věřitel tedy postupoval v rozporu s výše citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru. 12. Soud proto podle § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (340 000 Kč - 76 362,32 Kč) a zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., a podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak pouze v sazbě uplatněné v žalobě, neboť ve smyslu § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), je soud vázán návrhem. Žalovaná je v prodlení od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. 13. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 12 861 Kč, ale jelikož soud elektronický platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, poplatková povinnost žalobkyně činí 16 076 Kč podle položky 1 bod 1. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni zahájení tohoto řízení. Soud proto doměřil poplatek do výše položky 1 sazebníku poplatků a podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 3 215 Kč. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 096 Kč, přičemž tato částka představuje 64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 16 076 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 321 515,74 Kč sestávající z částky 9 620 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 102,15 Kč představující jednu pětinu z náhrady za 33 ujetých km v částce 310,76 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb. při průměrné spotřebě 10,6 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 782,15 Kč ve výši 8 354,25 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za písemné podání ve věci samé ze dne [datum], neboť skutková tvrzení týkající se posouzení úvěruschopnosti měla být již součástí žaloby, tento úkon tak nebyl vynaložen účelně.