22 C 103/2021-81 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 170,50 Kč spolu s 9 % úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od původní věřitelky [právnická osoba], přičemž tato společnost uzavřela s žalovaným dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč za poplatek ve výši 5 170,50 Kč, avšak žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného původní věřitel ověřoval zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], [příjmení], NRKI a BRKI. Žalovaný dále odesláním žádosti o poskytnutí úvěru prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen zápůjčku splatit. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nesouhlasí s výší pohledávky žalobkyně, když na dlužnou částku již bylo zaplaceno 3 500 Kč a není tak pravdou, že žalovaný na dluh ničeho neuhradil, jak tvrdí žalobkyně. Dále namítal, že žalobkyně kromě lustrace v databázích nijak nezkoumala jeho schopnost splácet úvěr a to jeho příjmy, či případné dluhy. Navrhl, aby soud dlužnou částku snížil. 3. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, oba účastníci se omluvili, soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Z listiny nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 8. [číslo] bylo zjištěno, že si předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] a žalovaný sjednali, že mu předchůdkyně žalobkyně poskytne úvěr 15 000 Kč za poplatek 5 170,50 Kč, který žalovaný splatí do [datum]. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o úvěru uzavřené s žalovaným byla předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni. 6. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na žalobkyni. 7. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru, a to do tří dnů. 8. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému. 9. Ze sdělení banky [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že bankovní účet č. [bankovní účet] patří žalovanému a z výpisu z účtu za měsíc srpen 2018, že obdržel platbu 15 000 Kč od předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] 10. Z detailu platby [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný zaslal na účet č. [bankovní účet] dne [datum] platbu ve výši 500 Kč se zprávou pro příjemce – na umoření jistiny. 11. Z detailu platby [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný zaslal na účet č. [bankovní účet] dne [datum] platbu ve výši 2 000 Kč se zprávou pro příjemce – na umoření jistiny. 12. Z detailu platby [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný zaslal na účet č. [bankovní účet] dne [datum] platbu ve výši 1 000 Kč. 13. Z internetových stránek společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že jeden z jejích bankovních účtů je účet č. [bankovní účet]. 14. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 15. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru dne [datum], na základě které obdržel na svůj bankovní účet částku 15 000 Kč, kterou se zavázal splatit spolu s poplatkem 5 170,50 Kč do [datum]. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že provedla lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, [příjmení], [příjmení], NRKI a BRKI, to však nijak nedoložila. Dále se spolehla na tvrzení žalovaného, který měl podáním žádosti o úvěr potvrdit, že je podle něj schopen úvěr hradit. Z těchto údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný na svůj závazek uhradil dle potvrzení banky celkem 3 500 Kč. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě tří dnů v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno na adresu žalovaného dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 19. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. 22. Smlouva byla uzavřena předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat kromě ustanovení o. z., také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Soud přitom nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně ani netvrdila, že by kromě lustrace žalovaného v databázích, které ani nedoložila, zkoumala předchůdkyně žalobkyně příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, avšak jak sama uvádí žalobkyně, zcela se spolehla na prohlášení žalovaného, že má pravidelný příjem a je schopen úvěr splácet. Vzhledem k uvedenému dovodil soud neplatnost smlouvy o úvěru ze dne [datum] (shora citované §§ 86 a 87 ZoSÚ). 23. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ stanoví povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, přičemž v takovém případě je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel již zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 3 500 Kč a předchůdkyní žalobkyně mu byla poskytnuta částka 15 000 Kč, soud jej zavázal k úhradě rozdílu ve výši 11 500 Kč (15 000 – 3 500). Splatnost uvedené částky nastala [datum] v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., na základě výzvy žalobkyně obsažené v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru, a to ve lhůtě tří dnů. K odeslání výzvy prokazat