22 C 279/2021-34 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 7 255,5 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od původní věřitelky [právnická osoba], přičemž tato společnost uzavřela s žalovanou dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku ve výši 6 000 Kč za poplatek ve výši 1 255,50 Kč, avšak žalovaná tuto částku nevrátila. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud na základě provedeného dokazování učinil tento závěr o skutkovém stavu: Ze záznamu o platbě bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně dne [datum] poukázala částku 6 000 Kč na účet č. [bankovní účet] [právnická osoba] byla žalovaná majitelem tohoto účtu a z výpisu z účtu žalované bylo zjištěno, že žalovaná částku 6 000 Kč od předchůdkyně žalobkyně obdržela dne [datum]. Ze smlouvy o zápůjčce nebylo zjištěno ničeho, jelikož se jedná o nepodepsanou listinu, chybí zde zejména podpis žalované. Nebylo nijak prokázáno, jakým způsobem měla být ověřována totožnost žalované, která měla být dle této smlouvy klientem. Ze strany žalované zde nebyla žádná aktivní činnost, např. verifikační platba na účet úvěrující společnosti, či zaslání fotokopie osobních dokladů nebo výpisu z bankovního účtu. Není tedy zřejmé, kdo jednal se společností [právnická osoba] a zda to byla skutečně žalovaná. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a předmětem postoupení byly pohledávky postupitele uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovanou uplatněnou v tomto řízení. Dle podacího lístku ze dne [datum] byla na adresu žalované odeslána doporučená zásilka obsahující předžalobní výzvu žalobkyně a oznámení o postoupení pohledávky. 5. Žaloba se jeví soudu důvodnou co do základu. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původního věřitele společnosti [právnická osoba] Soud dále konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno uzavření řádné smlouvy o úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Předložená listina neobsahuje žádný podpis žalované, žalobkyně neprokázala, že by totožnost žalované při sjednávání této smlouvy byla řádně ověřena, a že by se skutečně jednalo o projev vůle žalované. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla na bankovní účet žalované částku 6 000 Kč a za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o úvěru a nebyl ani tvrzen jiný právní důvod této platby, lze poskytnutí částky 6 000 Kč na bankovní účet žalované hodnotit jako bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na úkor předchůdkyně žalobkyně, respektive po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení co do částky 6 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky v sazbě vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak až za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla prokazatelně požádána o vydání bezdůvodného obohacení v předžalobní upomínce ze dne [datum] (byť se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o předžalobní upomínku z titulu nesplaceného úvěru), která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalované. V souladu s § 573 občanského zákoníku k doručení došlo třetí pracovní den od odeslání, tj. [datum], přičemž v upomínce byla stanovena třídenní lhůta k úhradě, která uplynula dne [datum] a nejpozději od [datum] je žalovaná v prodlení s úhradou částky 6 000 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 6 000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nároku byla žaloba zamítnuta, a to včetně požadovaného úroku z prodlení za předcházející období z přiznané částky vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno ani uzavření smlouvy o úvěru ani odeslání dřívější výzvy k plnění žalované. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobkyně 62 % a její neúspěch 38 %. Ve výši rozdílu (24 %) má žalobkyně právo, aby jí žalovaná nahradila poměrnou část nákladů, které vynaložila při účelném uplatňování nebo bránění práva. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška“), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu náhrady 21% DPH v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 24 % činí částku 357 Kč.