22 C 71/2021-35 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 519 Kč spolu s 9 % úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od původní věřitelky [právnická osoba], přičemž tato společnost uzavřela s žalovaným dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 4 000 Kč za poplatek ve výši 519 Kč, avšak žalovaný tuto částku nevrátil. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud na základě provedeného dokazování učinil tato skutková zjištění: Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně dne [datum] poukázala částku 4 000 Kč na účet č. [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného. Dle sdělení [právnická osoba] je žalovaný vlastníkem a jediným disponentem tohoto účtu a z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný částku 4 000 Kč od žalobkyně obdržel dne [datum]. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nebylo zjištěno ničeho, jelikož se jedná o nepodepsanou listinu, chybí zde zejména podpis žalovaného. Nebylo nijak prokázáno, jakým způsobem měla být ověřována totožnost žalovaného, který měl být dle této smlouvy úvěrovaným. Ze strany žalovaného zde nebyla žádná aktivní činnost, např. verifikační platba na účet úvěrující společnosti, či zaslání fotokopie osobních dokladů nebo výpisu z bankovního účtu. Není tedy zřejmé, kdo jednal se společností [právnická osoba] a zda to byl skutečně žalovaný. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a předmětem postoupení byly pohledávky postupitele uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. Dle podacího lístku ze dne [datum] byla na adresu žalovaného odeslána doporučená zásilka obsahující předžalobní výzvu žalobkyně a oznámení o postoupení pohledávky. 5. Žaloba se jeví soudu důvodnou co do základu. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původního věřitele společnosti [právnická osoba] Soud dále konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno uzavření řádné smlouvy o úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Předložená listina neobsahuje žádný podpis žalovaného, žalobkyně neprokázala, že by totožnost žalovaného při sjednávání této smlouvy byla řádně ověřena, a že by se skutečně jednalo o projev vůle žalovaného. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla na bankovní účet žalovaného částku 4 000 Kč a za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o úvěru a nebyl ani tvrzen jiný právní důvod této platby, lze poskytnutí částky 4 000 Kč na bankovní účet žalovaného hodnotit jako bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na úkor předchůdkyně žalobkyně, respektive po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení co do částky 4 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky v sazbě vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak až za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně požádán o vydání bezdůvodného obohacení v předžalobní upomínce ze dne [datum] (byť se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o předžalobní upomínku z titulu nesplaceného úvěru), která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. V souladu s § 573 občanského zákoníku k doručení došlo třetí pracovní den od odeslání, tj. [datum], přičemž v upomínce byla stanovena třídenní lhůta k úhradě, která uplynula dne [datum] a nejpozději od [datum] je žalovaný v prodlení s úhradou částky 4 000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 4 000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žaloba byla naopak zamítnuta co do požadovaného úroku z prodlení za předcházející období z přiznané částky vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno ani uzavření smlouvy o úvěru ani odeslání dřívější výzvy k plnění žalovanému. Stejně tak byla žaloba zamítnuta co do rozdílu úroku z prodlení z přiznané částky, když zákonná sazba byla nižší, než jakou požadovala žalobkyně. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobkyně 73 % a její neúspěch 27 %. Ve výši rozdílu (46 %) má žalobkyně právo, aby jí žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložila při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 961 Kč. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby po 200 Kč, celkem ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška“), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu náhrady 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 089 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 46 % činí částku 961 Kč. 7. Žalobkyně byla zavázána zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, neboť poplatková povinnost činila podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků, podle kterého pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. (Podle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, činí poplatek 1 000 Kč).