23 C 320/2022-32 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 6 040,44 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 6 040,44 Kč za dobu od 28. 5. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] (dále jen Smlouva) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen původní věřitel a dodavatel) a žalovanou dne 13. 2. 2018 dodal původní věřitel žalované pro potřeby domácnosti elektrickou energii do odběrného místa EAN [číslo] na adrese [adresa žalované]. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Cena za dodávku elektřiny byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 13. 5. 2020, splatnou dne 27. 5. 2020, za zúčtovací období od 16. 7. 2019 do 29. 4. 2020, znějící na částku 6 040,44 Kč, když za uvedené období žalovaná uhradila zálohy ve výši 2 900 Kč a na tuto fakturu neuhradila ničeho. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění dodatku [číslo] ze dne 15. 12. 2021 na žalobce, postoupení pohledávky na žalobce bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 5. 4. 2022 a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Současně žalobce požaduje úhradu úroku z prodlení v zákonné výši ročně z dlužné částky za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti výše uvedené faktury do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání konkludentně, a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako původní dodavatel dodal žalované jako odběrateli (nepodnikateli a spotřebiteli) na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] ze dne 13. 2. 2018 do odběrného místa EAN [číslo] na adrese [adresa žalované]. [příjmení] elektrické energie vyúčtoval žalobce za období od 16. 7. 2019 do 29. 4. 2020 fakturou [číslo] ze dne 13. 5. 2020, splatnou dne 27. 5. 2020, znějící na částku 6 040,44 Kč, když žalovaná v uvedeném období uhradila žalobci zálohy pouze ve výši 2 900 Kč a na uvedenou fakturu nehradila ničeho. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění dodatku [číslo] ze dne 15. 12. 2021 na žalobce, postoupení pohledávky na žalobce bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 5. 4. 2022. Písemnou upomínkou ze dne 5. 4. 2022 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky z výše uvedené již splatné faktury. 4. Soud právně posoudil závazkový vztah účastníků vzniklý ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dle ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona. Právní poměry vzniklé na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen energetický zákon). Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku z titulu dlužné kupní ceny za zboží (elektrickou energii), dodané jí původním věřitelem jako dodavatelem. Soud vycházel z ust. § 2079 o. z. ve spojení s ust. § 50 odst. 2 energetického zákona, dle kterého se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Postoupení pohledávky soud posoudil podle ust. § 1879 o. z., podle nějž věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). O úroku z prodlení soud rozhodl dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku advokátu žalobce.