26 C 280/2022-28 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 7. 2022 a opravenou podáním doručeným soudu dne 1. 9. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 16 000 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení z této částky od 19. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2020 od původního věřitele [právnická osoba], kdy tato společnost uzavřela s žalovaným dne 18. 12. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, avšak žalovaný částku 16 000 Kč ve sjednané lhůtě do 18. 1. 2021 nevrátil. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: výpisu z účtu č. [bankovní účet] ze dne 31. 12. 2020, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, smlouvy o uživatelském účtu, smlouvy o revolvingovém úvěru, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, předžalobní výzvy a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 4. 2022 včetně podacího lístku z téhož dne a sdělení [právnická osoba] ze dne 24. 8. 2022. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: z výpisu z účtů [právnická osoba] s.r.o. bylo zjištěno, že tato společnost dne 18. 12. 2020 poukázala částku 16 000 Kč na účet [číslo] že z účtu [číslo] vedeného na jméno [celé jméno žalovaného] byla poukázána částka 1 Kč dne 17. 12. 2020. Ze smlouvy o uživatelském účtu a ze smlouvy o revolvingovém úvěru nebylo zjištěno ničeho, jelikož se jedná o nepodepsané listiny, chybí zde zejména podpis žalovaného. Nebylo nijak prokázáno, jakým způsobem měla být ověřována totožnost žalovaného, který měl být dle této smlouvy úvěrovaným. Ve smlouvě byly identifikační údaje úvěrované osoby uvedeny tak, že je zde pochybnost, zda smlouvu skutečně uzavíral žalovaný anebo jiná osoba vydávající se za žalovaného. Není tedy zřejmé, kdo jednal se [právnická osoba] s.r.o. a zda to byl skutečně žalovaný. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 3. 12. 2020 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a předmětem postoupení byly pohledávky postupitele uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. Dle podacího lístku ze dne 10. 4. 2022 byla na adresu žalovaného odeslána doporučená zásilka obsahující předžalobní výzvu žalobkyně a oznámení postupitele o postoupení pohledávky. 6. Žaloba se jeví soudu důvodnou vyjma části požadovaných úroků z prodlení. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původního věřitele [právnická osoba] s.r.o. Soud dále konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno uzavření řádné smlouvy o úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Předložené listiny neobsahují žádný podpis žalovaného, žalobkyně neprokázala, že by totožnost žalovaného při sjednávání smlouvy byla řádně ověřena, a že by se skutečně jednalo o projev vůle žalovaného. Identifikační údaje úvěrované osoby neodpovídají žalovanému (jiný rok narození a adresa bydliště). Nicméně v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla na bankovní účet žalovaného částku 16 000 Kč a za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o úvěru a nebyl ani tvrzen jiný právní důvod této platby, lze poskytnutí částky 16 000 Kč na bankovní účet žalovaného hodnotit jako bezdůvodné obohacení žalovaného, a to na úkor předchůdkyně žalobkyně, respektive po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení co do částky 16 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky v požadované sazbě, avšak až za dobu od 12. 10. 2022 do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně požádán o vydání bezdůvodného obohacení až v žalobě (poté co byla tato opravena ohledně označení osoby žalovaného), která byla žalovanému doručena dne 10. 10. 2022, následující den nastala splatnost a nejpozději od 12. 10. 2022 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 16 000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Předžalobní výzva nemohla být řádnš doručena žalovanému, který byl v ní nesprávně označen. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 16 000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žaloba byla naopak zamítnuta co do požadovaného úroku z prodlení za předcházející období z přiznané částky, vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno ani uzavření smlouvy o úvěru ani odeslání dřívější výzvy k plnění žalovanému. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. a soud přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni v plné výši, jelikož její procesní neúspěch byl zcela nepatrný a týkal se pouze části úroků z prodlení. Celkové náklady řízení žalobkyně činí dle soudu 2 452 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnu zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů v celkové výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) dle § 14b advokátního tarifu. Odměna za jeden úkon činí 300 Kč, režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu, jelikož žalobkyně zastoupená stejným advokátem podává i u zdejšího soudu ve velkém množství žaloby s typizovaným textem o úhradu nedoplatku půjček (případně vydání bezdůvodného obohacení s tímto souvisejícího), přičemž dle soudu se jedná o žaloby formulářové. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením jiné náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání žalovanému předžalobní výzvy k plnění, čímž splnila podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. 8. Soud zavázal žalobkyni k úhradě doplatku soudního poplatku ve výši 200 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 800 Kč, kterou žalobkyně splnila. Elektronický platební rozkaz však nemohl být v žalobě vydán, jelikož žalobě nebylo možno v celém rozsahu vyhovět na základě skutkových tvrzení uváděných žalobkyní. V řízení však bylo dále pokračováno, a proto vznikla žalobkyni povinnost doplacení soudního poplatku až do výše stanovené dle položky 1 písm. a) sazebníku, tj. do částky 1 000 Kč.