ECLI: ECLI:CZ:OSKI:2023:17.C.159.2017.1 Datum: 2023-03-01 Předmět: výživné zletilého dítěte Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 79 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 911 z. č. 89/2012 Sb."] ["příspěvek na bydlení""výživné""zvýšení výživného"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: výživné zletilého dítěte. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 120 (99/1963 Sb.), § 2 (89/2012 Sb.), § 79 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 31. 5. 2017, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni na její výživu částku 6 500 Kč měsíčně s účinností ode dne podání žaloby. Svoji žalobu odůvodnila tím, že rozhodnutím opatrovnického soudu v Karviné byla svěřena do péče matky a otci, tj. žalovanému, bylo stanoveno výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně. Žalovaný dobrovolně hradí 2 200 Kč měsíčně, dále žalobkyni nad rámec výživného zaslal třikrát částku 1 500 Kč. Žalobkyně od května 2017 bydlí sama v bytě, který patří její babičce, ta hradí náklady na bydlení a také žalobkyni finančně podporuje. Matka rovněž žalobkyni podporuje, finančně jí přispívá podle svých možností, dále jí vaří, dává potraviny. Žalobkyně studuje v prvním ročníku Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty v [obec], kde začala studovat ihned po ukončení střední školy. Se studiem jsou spojeny zvýšené náklady zejména na pořízení studijních materiálů. Žalobkyně se sama snaží zajistit si vlastní příjem formou příležitostných brigád, studium jí ale neumožňuje pracovat v hlavním pracovním poměru.
2. Žalobkyně doplnila svá tvrzení v přípise ze dne 31. 8. 2017, v němž nejprve popřela tvrzení žalovaného o společných kontaktech. Dále uvedla, že v bytě s matkou nemohla zůstat bydlet, neboť zde neměla prostor pro studium na vysoké škole, v bytě byli ještě dva její sourozenci, bratr má poruchu učení a musí mít pro přípravu do školy samostatný pokoj a klid, sestra je v předškolním věku a potřebuje prostor pro hraní. Žalobkyně se proto nastěhovala do bytu své babičky, která sama po určitou dobu hradila náklady spojené s bydlením, v současné době ale musí tyto náklady hradit žalobkyně sama. Žalobkyně nesouhlasila ani s tvrzením žalovaného o tom, že studium na vysoké škole není spojeno se žádnými náklady, když on sám má tyto informace od své přítelkyně, která studuje na stejné škole.
3. V dopise ze dne 25. 6. 2019 žalobkyně doplnila, že její matka je pouze jednatelkou společnosti [právnická osoba], v této společnosti, ani v jiné obchodní společnosti nemá vlastnický podíl.
4. Žalovaný se žalobním požadavkem žalobkyně nesouhlasil. Své negativní procesní stanovisko popsal v písemném vyjádření k žalobě ze dne 12. 10. 2017. Připustil, že naposledy mu bylo rozhodnutím soudu stanoveno výživné ve prospěch žalobkyně ve výši 1 100 Kč měsíčně, po dohodě s matkou žalobkyně dobrovolně hradil 2 200 Kč měsíčně. Po dobu studia žalobkyně na střední škole, [ulice] akademii v [obec], platil školné ve výši 1 400 Kč měsíčně. Nad rámec výživného v průběhu školního roku 2016 2017 zaplatil žalobkyni 3x 3 000 Kč a 5x 1 500 Kč, v měsíci říjnu 2017 zaplatil zvýšené výživné 3 000 Kč a doplatil výživné za období od měsíce října 2016 do měsíce října 2017 ve výši 2 100 Kč. Dále jí kupoval dárky k narozeninám, k Vánocům, navštěvoval s ní restaurace, kina, trávil s ní volný čas. Zaplatil jí také dovolenou v Japonsku, celkem na tento účel vynaložil 20 000 Kč. V průběhu měsíce dubna 2017 s ním žalobkyně náhle přestala komunikovat, nereagovala na telefonické volání ani neodpovídala na textové zprávy. Není pravdou, že by se žalobkyně s ním snažila dohodnout mimosoudně na zvýšení výživného, žalobkyně ho poprvé ohledně této záležitosti kontaktovala až v srpnu 2017. Žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou v oboru zastavárenství, jeho podnikání není výdělečné, za rok 2016 měl čistý měsíční příjem 12 000 Kč, a vzhledem k nastalým zdravotním problémům, kdy ho čeká operace a následně dvouměsíční ozařování v Protonovém centru v Praze, které si zčásti musí sám uhradit, je rozhodnut své podnikání zcela ukončit. Žalovaný žije ve společné domácnosti s přítelkyní [jméno] [příjmení], která pracuje jako servírka v BB baru v Karviné s čistým měsíčním příjmem 12 000 Kč. Společně hradí náklady bydlení ve výši 7 000 Kč měsíčně, žalovaný dále platí splátky úvěru 3 000 Kč měsíčně, penzijní připojištění 1 000 Kč měsíčně a za telefon 400 Kč měsíčně, dále má zvýšené náklady v souvislosti se svým zdravotním stavem. Přítelkyně hradí splátky úvěru na vybavení domácnosti 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný byl ochoten zvýšit výživné na částku 3 000 Kč měsíčně, ovšem nikoliv zpětně. Poukázal na to, že žalobkyni přispívá nad rámec soudem stanoveného výživného a hradil veškeré aktivity, které trávili společně, a zaplatil také drahou dovolenou v zahraničí. Sám reagoval na zvýšené potřeby žalobkyně a za období od října 2016 do října 2017 má uhrazeno výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně.
5. U jednání dne 21. 11. 2018 žalovaný doplnil, že platil po celou rozhodnou dobu od září 2016 až do března 2018 částku 3 000 Kč měsíčně na výživu žalobkyně, od dubna 2018 platil dále částku 1 500 Kč měsíčně. Poukázal na zásadní změnu poměrů na své straně, když se v průběhu měsíců listopadu a prosince 2017 podrobil devítihodinové operaci, kdy mu byl vyoperován nádor na mozku, a následně se v lednu a v únoru 2018 podrobil protonové léčbě v Praze. V souvislosti se svým zdravotním stavem žalovaný v březnu 2018 ukončil svoji podnikatelskou činnost a byl mu přiznán invalidní důchod 3. stupně, který činil 12 159 Kč měsíčně.
6. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 14. 9. 2017 č. j. 17 C 159/2017-13, které nabylo právní moci dne 20. 9. 2017, bylo rozhodnuto tak, že se změna žaloby, provedená ústně do protokolu dne 19. 7. 2017, připouští. Tímto usnesením byla připuštěna změna žaloby, na základě které se namísto původně požadovaného stanovení výživného žalobkyně domáhala nově zvýšení výživného z částky 1 100 Kč měsíčně stanovené soudem na částku 6 500 Kč měsíčně, a to již od 10. 10. 2014.
7. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 21. 11. 2018 č. j. 17 C 159/2017-66, které nabylo právní moci dne 7. 12. 2018, bylo rozhodnuto tak, že v části, ve které se žalobkyně domáhala zvýšení výživného z částky 1 100 Kč měsíčně na částku 6 500 Kč měsíčně v období od 10. 10. 2014 do 31. 8. 2016, se řízení zastavuje.
8. Po uvedených procesních úkonech žalobkyně zůstal předmětem řízení žalobní požadavek na zvýšení výživného z částky 1 100 Kč měsíčně na částku 6 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2016 nadále.
9. Soud provedl v řízení navrhované důkazy a zjistil následující skutečnosti:
10. Z obsahu spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 43 P 81/2001 byla učiněna následující skutková zjištění:
- rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2002 čj. 8 Co 124/2002-102, který nabyl právní moci dne 29. 4. 2002, byl změněn rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 20. 11. 2001 č. j. 43 P 81/2001-78, a to tak, že se žalovanému s účinností od 1. 11. 2000 zvyšuje výživné ve prospěch tehdy nezletilé žalobkyně na částku 1 600 Kč měsíčně, a poté se s účinností od 1. 8. 2001 snižuje na částku 1 100 Kč měsíčně; dále byl upraven styk otce s dítětem. Z odůvodnění rozsudku soud dále zjistil, že odvolací soud vycházel z výdělku žalovaného u Bezpečnostní agentury [právnická osoba] ve výši 9 079 Kč měsíčně v čistém za období od ledna do července 2001, kdy poté došlo k poklesu příjmu žalovaného bez jeho zavinění na částku 5 675 Kč měsíčně v čistém. Matka žalobkyně ve stejném období dosáhla čistého výdělku u [právnická osoba] ve výši 12 579 Kč měsíčně;
- rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 30. 1. 2003 č. j 43 P 81/2001-155 byl návrh otce na snížení výživného zamítnut; z odůvodnění rozsudku bylo dále zjištěno, že žalovaný z vlastního podmětu ukončil pracovní poměr u Bezpečnostní agentury [právnická osoba], kde naposledy dosahoval čistého výdělku 8 650 Kč měsíčně, v době rozhodování soudu byl evidován jako uchazeč o zaměstnání, do října 2002 pobíral hmotné zabezpečení ve výši 3 260 Kč měsíčně, v době rozhodování měl k dispozici pouze sociální dávky, jejich výše činila naposledy 3 432 Kč měsíčně. Matka žalobkyně sama rozvázala pracovní poměr u [právnická osoba], kde naposledy dosahovala průměrného čistého měsíčního výdělku 10 428 Kč. V době rozhodování soudu byla evidována jako uchazečka o zaměstnání, pobírala hmotné zabezpečení ve výši 4 156 Kč měsíčně pouze do konce roku 2002, kromě toho měla k dispozici sociální dávky, a to přídavek na dítě 265 Kč měsíčně, sociální příspěvek 783 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení 870 Kč měsíčně. Smluvně vykonávala činnost pro [právnická osoba], za dva měsíce dosáhla příjmu celkem 10 000 Kč. Při rozhodování soud přihlédl ke zvýšeným potřebám tehdy nezletilé žalobkyně, a také ve smyslu ustanovení § 96 zákona o rodině ke skutečnostem, že žalovaný mohl nadále pracovat u Bezpečnostní agentury [právnická osoba], kdy podle zprávy tohoto zaměstnavatele by příjem žalovaného byl vyšší asi o 1 000 Kč měsíčně než v době, kdy bylo naposledy o výživném rozhodováno.
- rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 10. 2003 čj. 13 Co 629/2003-172, který nabyl právní moci dne 9. 12. 2003, byl rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 30. 1. 2003 č. j 43 P 81/2001-155 potvrzen.
11. Ohledně průběhu studia a ohledně majetkových poměrů žalobkyně soud učinil tato zjištění:
Podle sdělení Slezské
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.