ECLI: ECLI:CZ:OSKI:2023:21.C.118.2023.1 Datum: 2023-05-29 Předmět: 12 565 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 12 565 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 1970 (89/2012 Sb.), § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb..
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 12 565 Kč s příslušenstvím podle úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum], podle které byla žalované vyplacena částka 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit půjčenou částku. Žalovaná dosud ničeho nevrátila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalobkyně uzavřela se žalovanou prostřednictvím elektronických prostředků dne [datum] smlouvu o úvěru, podle které se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit ve 24 splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč, celková částka, kterou se žalovaná zavázala splatit, činila 11 008 Kč, výše RPSN byla sjednána ve výši 49,20 %, úvěr se žalobkyně zavázala poskytnout převodem na bankovní účet č. účtu [bankovní účet]. Žalovaná smlouvu podepsala elektronicky kódem [číslo] prostřednictvím SMS zprávy z telefonního čísla [tel. číslo] (Zjištěno z úvěrové smlouvy a kopie občanského průkazu žalované). Žalované byly poskytnuty informace o bezúčelovém úvěru na částku 8 000 Kč (zjištěno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované k úvěru č tak, že provedla lustraci žalované v externích registrech ve dnech [datum] až [datum], dále vycházela z informací sdělených žalovanou, tedy že příjem žalované činí podle žádosti 18 000 Kč měsíčně, životní minimum dospělých členů domácnosti činí 4 250 Kč, splátky jiným společnostem mimo žalobkyni činí 1 214 Kč, příjem ostatních členů domácnosti žalované činí 10 000 Kč, minimální výdaje na bydlení činí 10 637 Kč a životní minimum členů domácnosti činí 7 440 Kč (zjištěno z potvrzení o provedení ověření bonity klienta). Žalovaná v době schvalování úvěru splácela již 2 další úvěry, a že předchozích 8 úvěrů měla splaceno (zjištěno z úvěrové zprávy). Žalovaná je majitelkou účtu č. [bankovní účet] a na tento účet byla dne [datum] vyplacena částka ve výši 8 000 Kč prostřednictvím plátce The Pay pod [variabilní symbol] (zjištěno ze zprávy Raiffeisenbank). Přestože žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 8 000 Kč dne [datum], žalovaná na tento úvěr neprovedla žádnou úhradu (zjištěno z výpisu čerpání splátek a úhrad). Žalobkyně proto vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky z půjčky [příjmení] [číslo] (zjištěno z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru, výzvy ke splacení celié půjčky ze dne [datum]). Zástupce žalobkyně zaslal žalované dne [datum] předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřenou se žalobkyní. (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího archu).
4. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s poskytovatelem úvěru smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Na tuto smlouvu se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalované. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (jako speciální úpravy vypořádání plnění z neplatné smlouvy – viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
11. Žalobkyně posuzovala úvěřuschopnost žalované lustrací žalované ve veřejně dostupných registrech. Osobní a majetkové poměry žalobkyně zjistila ze sdělení žalované. Skutečné příjmy ani výdaje však žalobkyně neposuzovala, tedy žalovanou tvrzené příjmy ani výdaje nijak neověřila. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala v souladu s výše citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru a smlouva je z tohoto důvodu absolutně neplatná.
12. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (8 000 Kč - 0 Kč). Soud pak uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku v přiměřených splátkách. Až v případě prodlení žalovanou s úhradou soudem stanovených splátek, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. K povaze úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí srovnej stanovisko Občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 202/2005.
13. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 959 Kč, přičemž tato částka představuje 20,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,18 % a úspěchu žalované v rozsahu 39,82 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 565 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 620 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 110,24 Kč představující jednu pětinu z náhrady za 48 ujetých km v částce 351,21 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 230,24 Kč ve výši 678,35 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.