21 C 164/2023-53 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 11 490,69 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] se společností [právnická osoba], (dále jen„ poskytovatel úvěru“), která jí podle této smlouvy vyplatila úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas. [právnická osoba], pohledávku z této smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni dne [datum]. Žalovaná dosud vrátila pouze částku ve výši 1 800,01 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti. V závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel: 4. [právnická osoba], jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Ve smlouvě se věřitel zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkovou dlužnou částku 18 592 Kč (tj. úrok ve výši 963 Kč, dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, poplatek za náklady na vyhotovení úvěru ve výši 929 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 1 800 Kč). Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v 14 splátkách po 1 328 Kč měsíčně. (Zjištěno ze smlouvy o úvěru [číslo]). 5. Žalovaná při sjednávání úvěru ve formuláři společnosti [právnická osoba], sdělila kromě svých osobních údajů, že pobírá rodičovský příspěvek ve výši 13 755 Kč Náklady na bydlení činí 1 000 Kč, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady činí 6 320 Kč, měsíční plátky stávajících půjček činí 1 000 Kč a dále má jiné výdaje ve výši 200 Kč. Celkové měsíční výdaje žalované tak činí 8 520 Kč (Zjištěno ze žádosti o úvěr). Pověřený terénní pracovník věřitele vykonal dne [datum] cestu na kontaktní adresu dlužníka. (Zjištěno z výpisů úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky). 6. [právnická osoba], jako postupitel postoupila pohledávku z této smlouvy o úvěru [číslo] žalobkyni jako postupníkovi. (Zjištěno z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne [datum] pak žalovanému oznámila, že pohledávku ze smlouvy [číslo] postoupila žalobkyni. (Zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). 7. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky a současně jí oznámila, že poskytovatel úvěru postoupil pohledávku žalobkyni. (Zjištěno z výzvy k zaplacení ze dne [datum]). 8. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] (Zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku). 9. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto: 10. Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí společnost [právnická osoba], pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. 11. [právnická osoba], a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Na tuto smlouvu o úvěru se také vztahuje zákon o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 13. Podle § 86 odst. 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Soud v dané věci zjistil, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalované pouze na základě tvrzení žalované o svých příjmech. Příjmy žalované si poskytovatel úvěru ověřil. Výdaje žalované poskytovatel úvěru neověřoval. Poskytovatel úvěru tedy dostatečně nezkoumal úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. 16. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru a žalovaná je povinna vrátit pouze nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků. 17. Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy, ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 (dostupném na www. [webová adresa]) uvedl, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 18. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (10 000 Kč – 1800,01 Kč) a uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku v přiměřených splátkách. Až teprve v případě prodlení žalované s úhradou takto soudem stanovených splátek, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. K povaze úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí srovnej stanovisko Občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 202/2005. 19. Ve zbývajícím rozsahu pak soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud negativním výrokem podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady. Procesní úspěch žalované soud posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozhodnutí, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupného na [webová adresa]).