21 C 267/2023-77 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 14 237 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] se společností [právnická osoba], [IČO], (dále také jen„ původní věřitel“ nebo„ poskytovatel úvěru“), která podle této smlouvy vyplatila žalované úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas. Dosud žalovaná zaplatila na tento úvěr částku ve výši 1 819 Kč. Původní věřitel pohledávku z této smlouvy o úvěru postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti. (V závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel): Žalovaná jako zákazník a společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] vyplněním formuláře, podle kterého žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy částku ve výši 8 000 Kč a tuto částku se zavázala splatit spolu s poplatkem a pojistným ve výši 16 056 Kč, a to v pravidelných splátkách po 309 Kč, splátky byly sjednány týdenní. (Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]). Před uzavřením této smlouvy žalovaná vyplnila formulář, ve kterém uvedl své osobní údaje. A dále uvedla, že má příjem z mateřské/rodičovské dovolené ve výši 7 600 Kč měsíčně a že její odhadované měsíční výdaje činí 3 000 Kč (Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr). Žalované byl vyplacen příslušným úřadem práce příspěvek v měsíci listopadu 2019 a v prosinci 2019 vždy po 7 600 Kč (Ústřižky poukázky B). Původní věřitel vyplatil žalované částku 8 000 Kč a žalovaná zaplatila v nepravidelných splátkách částku 1 819 Kč ([příjmení] umoření). Žalobkyně a původní věřitel uzavřeli smlouvu, podle které původní věřitel převedl pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek). Původní věřitel vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně. (Oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek). Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaný4 k zaplacení dlužné částky. (Předžalobní upomínka ze dne [datum], poštovní podací arch). 4. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto: Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni podle smlouvy uzavřené ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením žaloby. Žalobkyně proto byla oprávněna k podání této žaloby. Žalovaná a původní věřitel uzavřeli smlouvu o úvěru upravenou v § 2395 o. z., podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na tuto smlouvu se také vztahuje zákon o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 86 odst. 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 5. Soud v dané věci zjistil, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalované pouze na základě tvrzení žalované o svých příjmech. Výdaje žalované však původní věřitel neověřoval. Poskytovatel úvěru tedy dostatečně nezkoumal úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru a žalovaná je povinna vrátit pouze nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků. Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy, ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 (dostupném na www. [webová adresa]) uvedl, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 6. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (8 000 Kč - 1 819 Kč). A současně uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku v přiměřených splátkách. Až teprve v případě prodlení žalované s úhradou takto soudem stanovených splátek, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. K povaze úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí srovnej stanovisko Občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 202/2005. Ve zbývajícím rozsahu pak soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud negativním výrokem podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť procesně úspěšnému žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady. Procesní úspěch žalované soud posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozhodnutí, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupného na [webová adresa]).