21 C 416/2022-99 — Okresní soud v Karviné

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 59 846,30 Kč s příslušenstvím, a to jednak podle smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], podle které původní věřitel [právnická osoba], poskytl žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč; žalovaný dosud na tento úvěr splatil dosud částku ve výši 13 860,93 Kč; jednak podle smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], podle které původní věřitel [právnická osoba], vyplatil žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč; žalovaný však dosud splatil pouze částku 18 276,64 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ původní věřitel“). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z listiny označené jako smlouva o úvěru bylo zjištěno, že obsahuje ujednání mezi [právnická osoba], [IČO], [obec a číslo], [ulice a číslo], jako úvěrující bankou (dále také jen„ původní věřitel“) a žalovaným, podle které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému na účet úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se podle této smlouvy zavázal úvěr splatit v 97 měsíčních splátkách po 698 Kč. [příjmení] úvěr vedla na účtu [číslo]. Listinu podepsal původní věřitel dne [datum]. 4. Z listiny označené jako smlouva o úvěru bylo zjištěno, že obsahuje ujednání mezi původním věřitelem [právnická osoba], a žalovaným, podle které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému na účet úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se podle této smlouvy zavázal úvěr splatit v 97 měsíčních splátkách po 498 Kč. [příjmení] úvěr vedla na účtu [číslo]. Listinu podepsal původní věřitel dne [datum]. 5. Původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě příjmu z účtu vedeného u [obec] spořitelny ve výši 23 500 Kč. [příjmení] stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na 6 410 Kč. [příjmení] použila pro posouzení úvěruschopnosti informace o splátkách klienta, které pravidelně dostává z CCB tzv. pLab a z vlastních systémů. (zjištěno z posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne [datum] a [datum]). 6. Na běžný účet žalovaného, byla dne [datum] připsána částka ve výši 35 000 Kč a dne [datum] částka ve výši 25 000 Kč, obě od [právnická osoba] (Zjištěno z výpisu z účtu žalovaného). 7. Z listin datovaných ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že obsahují výzvu původního věřitele adresovanou žalovanému, ve které vyzývá žalovaného k zaplacení dlužných částek. Z listiny datovaných dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že obsahují sdělení původního věřitele adresované žalovanému o zesplatnění úvěru a výzvě k zaplacení celé dlužné částky úvěru. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že původní věřitel [právnická osoba], postoupil pohledávku [číslo] [číslo] žalobkyni. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje oznámení původního věřitele [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém mu oznamuje, že pohledávka ze smlouvy [číslo] [číslo] byla postoupena žalobkyni. Pohledávky byly žalobkyni postoupeny za úplatu (zjištěno z dohody o úplatě). 9. Z listiny označené jako informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení žalobkyně adresované žalovanému o tom, že o žalovaném zpracovává osobní údaje. 10. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně podala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému dne [datum]. 11. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky písemnou upomínkou ze dne [datum] (Zjištěno z předžalobní upomínky a poštovního podacího archu). 12. Žalovaný dosud vrátil na úvěr [číslo] částku ve výši 18 276,64 Kč a na úvěr [číslo] částku ve výši 13 860,93 Kč (Zjištěno ze sdělení žalobkyně). 13. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s poskytovatelem úvěru smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Na tuto smlouvu se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy. 19. V řízení bylo zjištěno, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného lustrací v příslušných registrech a dotazem na žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů. Příjmy žalovaného byly ověřeny. Výdaje žalovaného však nebyly nijak ověřeny. 20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (jako speciální úpravy vypořádání plnění z neplatné smlouvy – viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 21. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (60 000 Kč – 32 137,57 Kč). Soud pak uložil žalovanému, aby zaplatil tuto částku v přiměřených splátkách, tedy podle možností žalovaného. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou těchto splátek pak soud přiznal žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. K povaze úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí srovnej stanovisko Občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 202/2005. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. 22. Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť bylo prokázáno, že jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. 23. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 2 394 Kč. Poplatková povinnost žalobkyně však činí 2 993 Kč, a to podle položky 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), neboť soud elektronický platební rozkaz nevydal. Podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích proto soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 599 Kč. 24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, negativním výrokem, neboť žalovaný, který měl větší procesní úspěch, nevznikly podl