24 C 288/2022-23 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 11.9.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 144 859 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 60 300 Kč od 4.9.2022 do zaplacení ve výši 15 %, smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 50 472 Kč od 4.9.2022 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že dne 9.6.2022 byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3 smlouvy o úvěru. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 74 088 Kč a měla být žalovaným žalobci uhrazena v 72 splátkách po 1 029 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 23 % p.a. a RPSN činí 38,71 % p.a. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly žalobcem poskytnuty na výslovnou žádost žalovaného, a to konkrétně doplňkovou službu PODPORA. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15.6.2022, kdy nezaplatil splátku v celkové výši 1 730 Kč. Do této výše je zahrnuta splátka úvěru a splátka za výkon doplňkové služby PODPORA ve výši 701 Kč měsíčně, která je splatná společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovaným zaslal žalobce žalovanému první písemnou upomínku ze dne 20.6.2022 a druhou písemnou upomínku ze dne 5.7.2022, kterými vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však vůči žalobci své splatné závazky neuhradil, a proto žalobce zesplatnil jistinu úvěru a vyzval žalovaného k úhradě nároku, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 144 934,65 Kč. 2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 9.6.2022 se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 11 136 Kč měla být vyplacena na účet žalovaného, a částka ve výši 20 864 Kč měla být vyplacena ve prospěch žalobce a částka ve výši 8 000 Kč měla být započtena na náklady poskytovatele. Úroková sazba byla dohodnuta na 23 % ročně. Podle bodu V .5.1 smlouvy o úvěru dlužná částka měla být uhrazena v pravidelných měsíčních splátkách po 1 029 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Celkem dlužná částka včetně úroku byla vyčíslena na 74 088 Kč (bod IV .4.9 smlouvy o úvěru). Účastníci si pod bodem VII. smlouvy o úvěru sjednali doplňkovou službu PODPORA. Ze smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA (označené také jako příloha č. 2 ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru) bylo zjištěno, že mezi účastníky byla za splnění dalších podmínek dohodnuta možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc, dále možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a ztráty zaměstnání (bod II .2.3 přílohy č. 6). Za doplňkovou službu PODPORA se žalovaný zavázal hradit měsíčně 701 Kč, celkem za dobu trvání úvěru 50 472 Kč. Z výpisu [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobce dne 9.6.2022 převedl na účet žalovaného částku 11 136 Kč a na účet žalobce částku 20 864 Kč. Upomínkou č. 1 ze dne 20.6.2022, odeslanou téhož dne, vyzval žalobce žalovaného k úhradě částky ve výši 2 030 Kč. Upomínkou č. 2 ze dne 5.7.2022, odeslanou téhož dne, vyzval žalobce žalovaného k úhradě částky ve výši 2 530 Kč. Z listiny označené jako Zesplatnění úvěru ze dne 21.7.2022, odeslané téhož dne, bylo zjištěno, že žalobce úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 162 359 Kč do 3.9.2022. Z výpisu z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný nebyl ke dni 6.6.2022 veden jako dlužník. Z registru SOLUS bylo zjištěno, že ke dni 6.6.2022 je žalovaný bez negativního záznamu. Z oznámení České správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že žalovaný pobírá důchod ve výši 22 425 Kč. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba řádně posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nestane-li se tak, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Ze stále aktuálního odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). 9. Výše uvedená zjištění z nebankovního registru a rozhodnutí o důchodu považuje soud pro posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr jako zcela nedostatečná, a to i přes skutečnost, že splátka úvěru činila relativně nízkou částku ve výši celkem 1 029 Kč měsíčně. Prvotním a nezbytným předpokladem pro řádné posouzení schopnosti splácet úvěr je vyžádání potřebných podkladů (doklady o příjmech a výdajích včetně případného nájemného, inkasa, plateb výživného apod.). V daném případě žalobce žádné další podklady, ze kterých vycházel při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, nepředložil, přičemž zřejmě vycházel z údajů poskytnutých žalovaným, jež jsou uvedeny v listině označené jako Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ve které jsou uvedeny náklady na bydlení ve výši 3 000 Kč a další finanční závazky ve výši 0 Kč. Za tohoto stavu soud vyhodnotil smlouvu o úvěru ze dne 15.6.2021 jako neplatnou. 10. Za situace, že smlouva o úvěru (včetně smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA) byla shledána neplatná jako celek, vzniklo žalobci právo na vydání poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud proto žalobě částečně vyhověl a zavázal žalovaného vydat žalobci poskytnutou peněžní částku ve výši 40 000 Kč. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba pro druhé pololetí r. 2022 činí 7 %, celkem činí úrok 15 % ročně. 11. Ve zbytku, tedy žalobu o částku ve výši 104 859 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 20 300 Kč od 4.9.2022 do zaplacení