26 C 405/2022-61 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 10. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném vydání měřícího zařízení – plynoměru výrobní [číslo] které je umístěno v odběrném místě č. EIC 27ZG700Z0125268C na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně tvrdila, že je vlastníkem tohoto měřícího zařízení a do předmětného odběrného místa dodávala plyn innogy [právnická osoba] jako dodavatel poslední instance po dobu 6 měsíců od 17. 10. 2021 a následně docházelo k neoprávněnému odběru plynu. Žalobkyně se snažila provést demontáž plynoměru, ale žalovaný toto neumožnil přes opakované výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízeným jednáním se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvoláni. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: řádu provozovatele distribuční soustavy [právnická osoba], předžalobní výzvy k součinnosti ze dne 16. 8. 2022 včetně podacího lístku z téhož dne, dvou oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 10. 6. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 15. 6. 2022, žádosti o ukončení distribuce plynu, protokolu o demontáži měřidla ze dne 7. 7. 2022 a výpisu z knihy odečtů a dále byl proveden důkaz přehráním záznamu monitorovaného telefonického hovoru. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány, případně byly vzaty zpět. 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z knihy odečtů bylo zjištěno, že dne 24. 5. 2021 byl odečtářem proveden odečet stavu plynoměru výrobního čísla [číslo] umístěného uvnitř bytu žalovaného jakožto odběratele v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Z žádosti o ukončení distribuce plynu bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje požadavek innogy [právnická osoba] ze dne 1. 4. 2022 o ukončení distribuce plynu ke dni 17. 4. 2022 v odběrném místě žalovaného a to z důvodu uplynutí lhůty 6 měsíců dodávky v režimu DPI (dodavatele poslední instance). Z oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že zde není žádná smlouva na dodávku plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a že dochází zde k neoprávněnému odběru plynu. Současně byl tímto dopisem žalovaný vyzván k umožnění přístupu k plynoměru, který je ve vlastnictví žalobkyně. Toto oznámení bylo odesláno jako doporučená zásilka na adresu žalovaného dle poštovního podacího archu dne 15. 6. 2022. Z protokolu o demontáži měřidla bylo zjištěno, že žalobkyně se dne 7. 7. 2022 pokusila o demontáž měřidla shora uvedeného výrobního čísla na adrese odběrného místa žalovaného, avšak bezvýsledně. Z monitorovaného telefonického hovoru bylo zjištěno, že dle vlastníka domu, ve kterém se nachází odběrné místo, tj. města Bohumín, je žalovaný stále nájemcem bytu, kde se nachází odběrné místo. Pravost ani obsah nahrávky nebyly účastníky nijak zpochybněny. Předžalobní výzvou k součinnosti ze dne 16. 8. 2022, která byla dle podacího lístku téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného, vyzvala žalobkyně žalovaného k vydání předmětného plynoměru, a to za součinnosti pověřeného pracovníka žalobkyně, kdy žalovanému opětovně oznámila, že v daném odběrném místě není evidována žádná platná smlouva na odběr plynu. 5. Podle ust. § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 6. Podle ust. § 71 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) je provozovatel přepravní soustavy a provozovatel distribuční soustavy povinen vybavit všechny konečné zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu, měřícím zařízení. Podle ust. § 71 odst. 1 energetického zákona, odběr plynu je měřícím zařízením podle ust. § 71 odst. 7 energetického zákona. Jakékoliv zásahy do měřícího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke kterému je měřící zařízení připojeno, se zakazují. Podle ust. § 71 odst. 8 energetického zákona jsou zákazníci povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřícímu zařízení za účelem provedení kontroly odečtu, údržby, výměny či odebrání měřícího zařízení. 7. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že žalobkyně je vlastníkem předmětného měřícího zařízení, přičemž smluvní vztah, na základě kterého bylo měřící zařízení umístěno v odběrném místě žalovaného, již zanikl, což vyplývá z obsahu oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu. Žalovaný v řízení netvrdil, že by zde existoval smluvní vztah, na základě kterého je oprávněn odebírat zemní plyn v daném odběrném místě. Žalovaný svou nečinností brání žalobkyni v demontáži měřícího zařízení a toto měřící zařízení neprávem zadržuje, přičemž toto zařízení není oprávněn demontovat sám. Soud proto v souladu s ust. § 1040 odst. 1 občanského zákoníku s přihlédnutím k ustanovení § 71 energetického zákona žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného, aby předmětné měřící zařízení žalobci vydal, avšak za účasti žalobkyní pověřené osoby. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně plně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada v plné výši 11 733 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměnu zástupce žalobce ve výši 6 000 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 1 200 Kč, to vše za čtyři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast u jednání soudu dne 21. 2. 2023), přičemž odměna za jeden úkon činí 1 500 Kč dle § 7 a § 9 odst. 1 advokátního tarifu a režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Dále bylo přiznáno cestovné ve výši 444 Kč za cestu k jednání z [obec] do [obec] a zpět při ujetí 60 km osobním automobilem s průměrnou spotřebou 5 l nafty na 100 km, cenou nafty dle platné vyhlášky tj. 44,10 Kč za 1 litr s připočtením paušální náhrady 44,10 Kč za 1 km, a náhrada za ztrátu času stráveného cestou k jednání a zpět za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu. Dále byla žalobkyni přiznána částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny, režijních paušálů, náhrady za ztrátu času a cestovného dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku dle § 142a o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení.