27 C 10/2023-30 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 10. 2020 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 155 876,45 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 31. 3. 2014 Smlouvu o úvěru reg. [číslo]. Řádně prověřila úvěryschopnost žalovaného. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 187 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku spolu s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný nedodržel termín splatnosti poskytnutého úvěru, neboť celou pohledávku neuhradil žalobci do 20. 3. 2020, jak se k tomu zavázal v čl. 4 Smlouvy ve spojení s čl. 11 dodatku ke Smlouvě ze dne 24. 3. 2016. Předmětným dodatkem žalovaný zároveň uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše. Dlužná částka k 7. 11. 2016 dosahovala výše 187 241,88 Kč, a to v následujícím členění: jistina 154 728,88 Kč, poplatky 6 974,53 Kč, smluvní úrok 25 513,90 Kč, úrok z prodlení 24,57 Kč. Vůči žalovanému bylo zahájeno insolvenční řízení vedené Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], přičemž úpadek žalovaného byl konstatován dne 7. 11. 2016 a insolvenční řízení bylo pravomocně skončeno dne 8. 6. 2022. Přihlášená předmětná pohledávka byla žalovaným uznána v celé výši a nebyla tak popřena. Po dobu insolvenčního řízení neběžela promlčecí lhůta. Žalovaný nesplnil podmínky pro úspěšné oddlužení, a nebyl tedy osvobozen od hrazení zbývající výše pohledávek. Žalobce doplňuje, že dle § 170 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, nedochází k zastavení nárůstu příslušenství pohledávky v průběhu insolvenčního řízení, toto příslušenství se jen v průběhu insolvenčního řízení neuspokojuje. Proto žalobkyně dopočetla příslušenství pohledávky ode dne následujícího po úpadku až do dne sepsání žaloby (smluvní úrok), popř. od splatnosti pohledávky do dne sepsání žaloby (zákonný úrok z prodlení). Veškeré úhrady z insolvenčního řízení žalovaného ve výši 16 946,29 Kč započetla žalobkyně na částečnou úhradu jistiny pohledávky. Dlužná částka k 7. 10. 2022 činí 361 917,25 Kč, a to v následujícím členění: jistina 137 782,59 Kč, poplatky 6 974,53 Kč, smluvní úrok 182 021,06 Kč a úrok z prodlení 35 139,07 Kč. Žalobkyně dále uzavřela dne 14. 4. 2011 se žalovaným Smlouvu o bankovních službách, na základě které vedla žalovanému běžný účet [číslo] [bankovní účet], přičemž nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Následně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu v poskytnutém limitu 10 000 Kč za podmínek stanovených dodatkem ke Smlouvě ze dne 6. 9. 2012. Žalovaný přečerpal prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu, který řádně neuhradil, ač k tomu byl povinen a žalobkyní vyzván. Žalobkyně proto v souladu s čl. 13 bod 13.2 VOP ve spojení s čl. 10 bod 10.1 VOP odstoupila od Smlouvy a běžný účet žalovaného ke dni 18. 10. 2016 zrušila. Žalobkyně zároveň v souladu s čl. 13 bod 13.2 VOP vyrovnala debetní zůstatek žalovaného a dlužnou částku nadále vede na zvláštním účtu pohledávek. Přihlášená předmětná pohledávka byla žalovaným uznána v celé výši a nebyla tak popřena. Ke dni 7. 10. 2022 činí dluh na jistině 11 119,33 Kč. Žalovaný dosud dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil. 3. K jednání nařízenému na den 20. 6. 2023 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul. 4. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o úvěru, dodatku ke smlouvě, dokladu o čerpání, historického výpisu, výzvy k úhradě včetně dodejky, obchodních podmínek, úvěrových podmínek, dvou sazebníků poplatků, výpočtu smluvního a zákonného úroku, výpisu z insolvenčního rejstříku, smlouvy o bankovních službách, dodatku ke smlouvě, odstoupení od smlouvy, oznámení o zrušení účtu a obchodních podmínek. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 31. 3. 2014 soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel a žalovaný tohoto dne uzavřeli smlouvu o úvěru MojePůjčka Plus reg. [číslo] na základě níž se věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 187 000 Kč (ve výši 41 000 Kč na konsolidaci předchozích úvěrů, ve zbylé výši bez účelu), kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu 18,1% úrokem v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 4 310 Kč, počínaje dnem 20. 5. 2014. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalovanému byla převodem na jeho účet poskytnuta částka 187 000 Kč. Dodatkem ze dne 24. 3. 2016 byla kvůli nesplácení úvěru žalovaným navýšena měsíční splátka na 4 954 Kč a žalovaný uznal dluh na úvěru ve výši 168 267 Kč. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že vůči žalovanému bylo zahájeno insolvenční řízení vedené Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], přičemž dne 7. 11. 2016 byl vyhlášen úpadek žalovaného. Předmětná pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že dlužná částka k 7. 11. 2016 dosahovala výše 187 241,88 Kč, a to jistina 154 728,88 Kč, poplatky 6 974,53 Kč, smluvní úrok 25 513,90 Kč, úrok z prodlení 24,57 Kč. Insolvenční řízení bylo pravomocně skončeno dne 8. 6. 2022, přičemž žalovaný nebyl osvobozen od povinnosti uhradit zbylou výši dluhů. Výzvou ze dne 29. 8. 2022 má soud za prokázáno, že žalovaný byl vyzván žalobkyní k splacení dluhu na úvěru 357 641,45 Kč do 5. 9. 2022. Ze smlouvy o zřízení a vedení balíčku MůjÚčet ze dne soud zjistil, že žalobkyně jako banka uzavřela se žalovaným dne 14. 4. 2011 smlouvu o bankovních službách, na základě které vedla žalovanému běžný účet [číslo] [bankovní účet]. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Následně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu v poskytnutém limitu 10 000 Kč za podmínek stanovených dodatkem ke Smlouvě ze dne 6. 9. 2012. Žalovaný se zavázal platit sjednané poplatky a úrok z povoleného debetu a nepřekročit limit. Z Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 18. 10. 2016 soud zjistil, že žalobkyně v souladu s čl. 13 bod 13.2 VOP ve spojení s čl. 10 bod 10.1 VOP odstoupila od Smlouvy a běžný účet žalovaného ke dni 18. 10. 2016 zrušila, jelikož účet vykazuje nepřetržitý debetní zůstatek ve výši 11 119,33 Kč. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že předmětná pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení. Výzvou ze dne 29. 8. 2022 má soud za prokázáno, že žalovaný byl vyzván žalobkyní k splacení dluhu na účtu 11 119,33 Kč do 5. 9. 2022. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytla žalovanému částku 187 000 Kč. Žalovaný tuto skutečnost ani nijak nerozporoval. Smlouva má všechny náležitosti stanovené v § 2395 občanského zákoníku, proto ji soud hodnotí jako platnou. Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky v pravidelných měsíčních splátkách. Svou povinnost však neplnil, proto dne 24. 3. 2016 došlo k uzavření dodatku obsahující navýšení splátek a rovněž uznání dluhu, čímž žalovaný založil vyvratitelnou domněnku správnosti výše i existence dluhu. Vzhledem k tomu, že v rámci insolvenčního řízení nedošlo k úplné úhradě dluhu, a po skončení insolvence ani k osvobození žalovaného od povinnosti uhradit zbylou výši dluhů, a žalovaný netvrdil, že zbylý dluh ve výši 361 917,25 Kč (jistina 137 782,59 Kč, poplatky 6 974,53 Kč, smluvní úrok 182 021,06 Kč a úrok z prodlení 35 139,07 Kč) již uhradil, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v zákonné lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalovaný neuhradil dluh ani ke dni částečné kapitalizace příslušenství 7. 10. 2022, uložil soud žalovanému povinnost uhradit žalobkyni smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení od 8. 10. 2022 až do úplné úhrady dluhu. Žalobkyně dále se žalovaným uzavřela dne 14. 4. 2011 smlouvu o bankovních službách, která má mj. náležitosti smlouvy o běžném účtu dle § 708 a násl. obchodního zákoníku. Následně dne 6. 9. 2012 byl ke smlouvě uzavřen dodatek o povoleném čerpání do debetu 10 000 Kč (tzv. kontokorent), který má všechny náležitosti smlouvy o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, když překročil sjednaný limit a dluh nevyrovnal. Vzhledem k tomu, že v rámci insolvenčního řízení nedošlo k úplné úhradě ani tohoto dluhu, a po skončení insolvence k osvobození žalovaného od povinnosti uhradit zbylou výši dluhů, a žalovaný netvrdil, že zbylý dluh ve výši 11 119,33 Kč již uhradil, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku rovněž v zákonné lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 8