116 C 379/2024-41 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 30 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 31. 12. 2015 do zaplacení, dále pak kapitalizovaného úroku ve výši 6 090 Kč od 17. 8. 2007 do 22. 9. 2008. Svůj nárok žalobkyně požaduje ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 17. 8. 2007 s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , přičemž se jedná o smlouvu o půjčce číslo , hodnota, , kdy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy, což stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Žalovaná se zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky, tedy celkovou částku 50 880 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách. Při žádném splácení by nastala celková splatnost závazku dne na den 22. 8. 2008. Žalovaná však půjčku řádně nesplácela s tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. 22. 8. 2008, svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila původnímu věřiteli částku 14 790 Kč. Jednotlivé úhrady byly nejprve započítány na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu částka 14 790 Kč tedy byla pouze započtena na poplatek a na jistinu nikoliv. Žalovaná tak ode dne 23. 8. 2008, kdy se dostala do prodlení, dluží částku 36 090 Kč představující jistinu ve výši 30 000 Kč a zůstatek souhrnného poplatku ve výši 6 900 Kč. Předmětná pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem společností , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .r.l., na přechodného věřitele s účinností ke dni 1. 7. 2015, o čemž byl žalovaný informován, žalovaná informována přípisem ze dne 25. 6. 2015. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 36 090 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky mezi přechodným věřitelem společnosti Secapital, S.á.r.l., a žalobkyní smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 s účinností k témuž datu. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 12. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho. Žalovaná byla o úhradu dluhu upomínána předžalobní výzvou ze dne 24. 5. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Soud rozhodl v nepřítomnosti účastníků (právní zástupce žalobkyně se omluvil) v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi předchůdkyní a žalovanou dne 17. 8. 2007 soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla předchůdkyně žalované 17. 8. 2007 v hotovosti finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s částkou 20 880 Kč (souhrnný poplatek za půjčku). Celkem tak měla žalovaná uhradit 50 880 Kč v 53týdenních splátkách po 1 960 Kč. Žalovaný stvrdila svým podpisem převzetí peněz v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Smlouva je datována a podepsána zúčastněnými stranami.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 včetně přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, , na společnost SECAPITAL S.á.r.l, a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 byla postoupena a žalobkyni (evidována pod sp. zn. , spisová značka, ). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, .l přípisem předchůdkyně ze dne 12. 9. 2018, který jí byl dne 14. 9. 2018 odeslán prostřednictvím , právnická osoba, . O postoupení byla žalovaná informována i společností , právnická osoba, ., a to dopisem ze dne 25. 6. 2015.5. Dne 25. 4. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 7. 5. 2024. Tato výzva byla odeslána 26. 4. 2024.6. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dlužnou částku uhradila ještě další platbu kromě částky ve výši 14 790 Kč, jak tvrdila žalobkyně.7. Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:8. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o půjčce poskytla žalované dne 17. 8. 2007 v hotovosti finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s částkou 20 880 Kč (souhrnný poplatek za půjčku). Celkem tak měla žalovaná uhradit 50 880 Kč v 53týdenních splátkách po 960 Kč. Žalovaná uhradila 14 790 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně byla v řízení prokázána, o úhradu dluhu byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou.9. Soud považuje žalobu za důvodnou jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovanou byla ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) uzavřena smlouva o půjčce, na základě které předchůdkyně půjčila žalované částku ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit s poplatkem ve výši 20 880 Kč, celkem se tak zavázala uhradit předchůdkyni 50 880 Kč. Stanovený souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč představuje 69,60 % celé jistiny půjčky. Poplatek sjednaný v takovéto výši soud považuje za nepřiměřeně vysoký, ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy v rozporu s § 39 obč. zák., a toto ujednání soud posoudil jako absolutně neplatné. Vzhledem ke skutečnosti, že předchůdkyně jako podnikatelka byla založena za účelem dosahování zisku, a jejím předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce, bylo mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, soud dospěl k závěru, že sjednaný poplatek plnil funkci úroku jako odměny za poskytnuté peněžní prostředky, bez tohoto ujednání by předchůdkyně neměla na uzavření smlouvy zájem. S ohledem na shora uvedené, vzhledem k tomu, že ujednání o úrocích nelze oddělit od zbytku smlouvy a je absolutně neplatné, je tedy neplatná celá smlouva o půjčce.10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná prokazatelně obdržela finanční prostředky v rozsahu 30 000 Kč, které oproti podpisu převzala v hotovosti, uhradila 14 790 Kč. K úhradě tedy zbývá částka ve výši 15 210 Kč (30 000 Kč– 14 790 Kč). Soud proto přiznal tuto částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 obč. zák. Vzhledem k tomu, že žalovaná se s plněním dlužné částky dostala do prodlení, soud ji zavázal v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. k povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění od 2. 7. 2015 do zaplacení, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty uvedené v předžalobní výzvě. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či pro plnění dluhu ve splátkách.12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalovaná byla ve sporu převážně úspěšná, náležela by ní poměrná část nákladů řízení, avšak žalované prokazatelně žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.