117 C 370/2024-69 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky v celkové výši 750 452,99 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 2. 3. 2022 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 800 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 5,99 % ročně, který je počítán z dlužné jistiny úvěru a stává se jeho připsáním k jistině úvěru její součástí, a poplatky dle odst. 4.2 smlouvy dle platného ceníku, a to formou pravidelných měsíčních splátek po 8 944 Kč splatných vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Před uzavřením smlouvy původní věřitel řádně zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, apod. Výpočet disponibilních zdrojů žalovaného byl proveden tak, že od příjmu žalovaného byly odečteny jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Podstatné je, že úvěr byl částečně použit na konsolidaci dřívějších závazků, které byly vysoké a tyto žalovaný po celou dobu řádně splácel. Tato řádná historická platební morálka žalovaného rovněž vstupovala do procesu posouzení jeho úvěruschopnosti, kdy banka měla důvod věřit schopnosti žalovaného i nadále úvěr splácet. Po individuálním hodnocení žalovaného původní věřitel žádosti žalovaného vyhověl a úvěr schválil. O úvěruschopnosti žalovaného svědčí i skutečnost, že nově uzavřený úvěr žalovaný rovněž řádně splácel, a to po dobu delší 1 roku. Na základě smlouvy čerpal žalovaný úvěr dne 2. 3. 2022 ve výši 300 200 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, , dne 7. 3. 2023 částku 74 550 Kč a částku 425 250 Kč na č. účtu , č. účtu, . Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, původní věřitel tedy využil svého práva a prohlásil ke dni 7. 10. 2023 úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný v prodlení s více než dvěma splátkami. Celkem žalovaný uhradil žalobkyni 130 136,12 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném úhradu částky 750 452,99 Kč sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 748 352,99 Kč a dlužných smluvních poplatků ve výši 2 100 Kč (náklady spojené s prodlením ve výši 300 Kč ze dne 6. 7. 2024, ve výši 900 Kč ze dne 5. 8. 2024 a ve výši 900 Kč ze dne 4. 9. 2024). Žalobkyně dále požaduje po žalovaném úhradu úroku kapitalizovaného za období od 8. 10. 2023 do 20. 5. 2024 ve výši 28 140,70 Kč a dále ve výši 5,99 % ročně z částky 748 352,99 Kč za dobu od 21. 5. 2024 do zaplacení, a úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 8. 10. 2023 do 20. 5. 2024 ve výši 69 846,18 Kč a dále v zákonné výši 15 % ročně z částky 748 352,99 Kč za dobu od 21. 5. 2024 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 20. 11. 2024 se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Z provedeného dokazovaní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:Dne 2. 3. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši 800 000 Kč, který měl být částečně v částce 499 800 Kč použit na konsolidaci dvou dřívějších splátkových úvěru žalovaného poskytnutého , právnická osoba, . a, a ve zbývající části převodem na běžný účet žalovaného, a žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr spolu s úrokem sjednaným ve výši 5,99 % ročně splatit žalobkyni ve 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8 944 Kč splatných vždy k 20. dni daného kalendářního měsíce, první splátka byla splatná dne 20. 4. 2022. Úvěr měl být se souhlasem žalovaného splácen inkasem z jím určeného bankovního účtu. Dle článku 8 smlouvy je žalobkyně oprávněna v případě porušení povinnosti žalovaného k řádné a včasné úhradě splátek tím, že se dostane do prodlení s úhradou jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo do prodlení s úhradou více než dvou splátek, prohlásit úvěr za splatný ve stanovené lhůtě (prokázáno Smlouvou o úvěru ze dne 2. 3. 2022). K přezkumu úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy žalobkyně předložila pouze přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2020, ze kterého vyplývá, že žalovaný podnikal jako OSVČ a v roce 2020 rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji činil 315 000 Kč, z toho daň činila 22 410 Kč. Průměrně tedy měl žalovaný z podnikání zisk ve výši 24 382,50 Kč měsíčně. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný deklaroval kromě hlavního příjmu ve výši 21 000 Kč měsíčně ještě další příjem ve výši 77 721 Kč, výdaje na bydlení, splátky dalších závazků a ostatní pravidelné výdaje deklaroval v nulové výši. Co se týče příjmů, banka vycházela z údajů uvedených v žádosti, kdy doložen byl pouze příjem v průměrné výši 24 382,50 Kč měsíčně. Ohledně druhého příjmu žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalovaného. Výdaje uvedl žalovaný v nulové výši, proto byly tyto stanoveny standardním způsobem na základě interního modelu za využití statistických dat a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení ve výši 9 949 Kč. Dále byly zjištěny dva spotřební úvěry mimo žalobkyni (s celkovou splátkou 8 370 Kč), které byly ale poskytnutých úvěrem konsolidovány, a další dva osobní úvěry s celkovou splátkou 9 332 Kč (prokázáno přiznání žalovaného k dani z příjmu fyzických osob za rok 2020 a posouzením úvěruschopnosti klienta ze dne 2. 3. 2022). Úvěr byl čerpán v plné výši dne 7. 3. 2022, a to v částce 74 550 Kč a v částce 425 250 Kč na konsolidaci dřívějších závazků žalovaného vedených na účtu , tel. číslo, 0600 a v částce 295 000 Kč převodem na běžný účet žalovaného. Žalovaný za období od čerpání úvěru do 31. 5. 2024 uhradil žalobkyni celkem 130 316,12 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 2. 3. 2022 do 31. 12. 2022 a podklady pro soudní řízení). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 28 932 Kč s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Výzva byla odeslána žalovanému dne 12. 9. 2023 na adresu v zahraničí (prokázáno Poslední výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 5. 9. 2023 a podacím archem ze dne 12. 9. 2023). Ke dni 7. 10. 2023 žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného o zesplatnění úvěru informovala přípisem odeslaným žalovanému dne 11. 10. 2023 na rovněž na adresu v zahraničí (prokázáno rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 7. 10. 2023 a podacím archem ze dne 11. 10. 2023). Výzvou ze dne 23. 5. 2023 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 849 748,87 Kč nejpozději do 5 dnů od odeslání této výzvy, výzva byla žalovanému odeslána dne 23. 5. 2024 na adresu trvalého pobytu i na adresu v cizině (prokázáno Oznámením o právním zastoupení - výzvou k úhradě dluhu ze dne 23. 5. 2024 a podacím archem ze dne 23. 5. 2024). Z dalších k důkazu provedených listin soud nic podstatného ve věci nezjistil.4. Žaloba je důvodná jen částečně. Soud má za prokázáno že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a následujících o. z., na základě které byl žalovanému žalobkyní dne 7. 3. 2022 poskytnut úvěr ve výši 800 000 Kč, a to částečně na úhradu dvou dřívějších závazků žalovaného a ve zbývající části bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Soud však současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, pouze deklarovala, že posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet podle příjmu ž