130 C 244/2024-50 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka původní věřitelky , právnická osoba, . ze smlouvy o úvěru č. , RČ, uzavřené s žalovanou dne , datum, . Na jejím základě původní věřitelka poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který byl splatný ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Schopnost žalované úvěr splácet byla ověřena na základě osobních dokladů a dokladů ověřujících příjmy a výdaje předložených žalovanou a informací z databází SOLUS, NRKI a ISIR. Žalovaná neplatila sjednané splátky řádně včas, celkem uhradila pouze , částka, . Původní věřitelka proto ke dni , datum, úvěr zesplatnila, přičemž dluh činil , částka, . Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, (smluvní pokuta do zesplatnění a smluvní pokuta vyčíslené jako 0,1 % z jistiny ke dni od , datum, do , datum, ). Z dlužné částky , částka, pak žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od , datum, a z částky , částka, úrok ve výši 29,67 % ročně od , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z listiny označené hodnocení klienta soud zjistil, že původní věřitelka vycházela z toho, že žalovaná je svobodná, je zaměstnána u , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, , bydlí u rodičů a její měsíční výdaje činí , částka, , z toho , částka, představují náklady na bydlení a , částka, životní minimum.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , dokladu o vyplacení a transakční historie soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , RČ, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala vrátit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Zápůjční úroková sazba činila 62,08 % ročně. První splátka byla splatná , datum, . , adresa, 000 Kč byla žalované vyplacena dne , datum, na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovaná zaplatila od , datum, do , datum, devět splátek v celkové výši , částka, .5. Z oznámení o zesplatnění ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka úvěr zesplatnila. Doklad o odeslání listiny nebyl předložen.6. Ze seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem, plných mocí a společného prohlášení původní věřitelky a žalobkyně soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. , RČ, byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní dne , datum, postoupena na žalobkyni. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna přípisem ze dne , datum, , který byl žalované odeslán téhož dne a v němž byla vyzvána, aby dlužnou částku v celkové výši , částka, uhradila žalobkyni do 10 dnů po obdržení dopisu.7. Z předžalobní výzvy s podacím lístkem soud zjistil, že žalované byla dne , datum, odeslána předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu vyplývajícího z úvěrové smlouvy č. , RČ, v souhrnné výši , částka, .8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla podle § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka původní věřitelky , právnická osoba, . ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovanou dne , datum, podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy původní věřitelka vyplatila žalované dne , datum, částku , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 62,08 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po , částka, počínaje dnem , datum, . V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto současně aplikoval § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 téhož zákona neplatná. K prokázání tvrzení, že původní věřitelka zkoumala bonitu žalované, žalobkyně předložila pouze listinu označenou hodnocení klienta. I kdyby soud vycházel z toho, že tam uvedené údaje o osobním stavu žalované, jejích příjmových poměrech a nákladech na bydlení odpovídají skutečnosti, původní věřitelka pochybila, když vycházela z částky životního minima ve výši , částka, jako výdajů žalované na živobytí. To vede soud k závěru, že původní věřitelka úvěruschopnost žalované vyhodnotila v rozporu se zákonem, a soud proto předmětnou smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 citovaného zákona. Na základě neplatné smlouvy původní věřitelka vyplatila žalované , částka, , z nichž žalovaná vrátila pouze , částka, . Žalobkyně má proto v souladu s posledně citovaným zákonným ustanovením právo na vrácení rozdílu ve výši , částka, . Tento nárok považuje soud za splatný na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslaného dne , datum, , v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení oznámení. Za předpokladu, že oznámení bylo žalované doručeno nejpozději třetího pracovního dne po odeslání, považuje soud výzvu za doručenou dne , datum, a dluh za splatný dne , datum, . V souladu s § 1970 občanského zákoníku tak žalobkyni náleží z částky , částka, od následujícího dne úrok z prodlení, jehož zákonná výše činila ke dni splatnosti 14,75 %. Soud proto uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, a ve zbytku žalobu zamítnul.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla v řízení úspěšnější, dle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.