130 C 72/2024-46 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka , právnická osoba, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému částku , částka, . Žalovaný se oproti tomu zavázal vrátit úvěr navýšený o částku , částka, , představující úroky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši , částka, s úrokovou sazbou 27,21 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši , částka, a za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, v 78 týdenních splátkách po , částka, do , datum, . Původní věřitelka zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet. Vycházela přitom z informací získaných od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty spolu s doklady, podle nichž byly sdělené údaje ověřeny. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze , částka, . Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Po postoupení pohledávky žalovaný zaplatil , částka, . Žalovaná částka , částka, se skládala z jistiny a úhrad za služby. Dále žalobkyně požadovala úroky a úroky z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne , datum, se bez včasné omluvy nedostavil.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla uzavřena mezi původní věřitelkou , právnická osoba, a žalovaným dne , datum, . Ve smlouvě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši , částka, , která byla vyplacena žalovanému při podpisu smlouvy. Zápůjčku, úrok ve výši , částka, , administrativní poplatek ve výši , částka, a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce v 78 týdenních splátkách po , částka, .4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný uvedl dne , datum, , že je svobodný, bydlí v nájemním bytě s jiným rodinným příslušníkem, nemá vyživovací povinnost a je zaměstnán u Maxion wheels na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, . Šlo o jediný příjem žalovaného, který byl ověřen z pracovní smlouvy a složenky. V zákaznické kartě byl uveden příjem ve výši , částka, , který nebyl konkretizován. Měsíční výdaje byly uvedeny ve výši , částka, na bydlení, ve výši , částka, na ostatní výdaje a ve výši , částka, na splátky úvěrů.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem soud zjistil, že na základě smlouvy, která byla uzavřena dne , datum, mezi , právnická osoba, a žalobkyní, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.6. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění před podáním žaloby. Výzva byla odeslána , datum, .7. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi , právnická osoba, a žalovaným dne , datum, . Na základě této smlouvy původní věřitelka vyplatila žalovanému v hotovosti částku , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce poskytnuté peníze se sjednanými úroky a poplatky. Po právní stránce soud smlouvu posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku. Současně soud aplikoval § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně předložila k prokázání tvrzení, že původní věřitelka řádně zkoumala a vyhodnotila schopnost žalovaného zápůjčku splácet, pouze zákaznickou kartu. Z té je zřejmé, že jediným měsíčním příjmem žalovaného byla mzda ve výši , částka, . Další příjem domácnosti nebyl konkretizován, nelze posoudit, zda byl ověřen, a tedy k němu přihlédnout. Ověřeny nebyly ani výdaje uvedené v zákaznické kartě. Žalovaný navíc uvedl již existující splátkové zatížení ve výši , částka, měsíčně. Z toho soud dovodil a má za prokázáno, že původní věřitelka posoudila žádost žalovaného o zápůjčku v rozporu s pravidlem zodpovědného úvěrování, a smlouvu vyhodnotil jako neplatnou podle posledně citovaného zákonného ustanovení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil na základě neplatné smlouvy původní věřitelce , částka, a žalobkyni po postoupení pohledávky , částka, , tedy více než mu bylo na základě neplatné smlouvy plněno, byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, která byl v řízení úspěšný, dle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.