15 C 1/2023-106 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se žalobou domáhal určení neplatnosti z výpovědi z pracovního poměru, která mu byla dána dopisem žalované ze dne 27. 10. 2022 podle § 52 písm. e) zákoníku práce pro jiné onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Žalobce byl přesvědčen, že výpověď mu měla být dána podle § 52 písm. d) zákoníku práce, protože se u něho jedná o nemoc z povolání nebo přinejmenším o ohrožení nemocí z povolání.2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobce pracoval od roku 2005 jako horník, Anonymizováno, , Anonymizováno, a dne 24. října 2022 byl vystaven lékařský posudek, z jehož závěrů vyplývá, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce pro obecné onemocnění. Žalobce podal návrh na přezkoumání tohoto lékařského posudku, kdy Krajský úřad , Anonymizováno, kraje lékařský posudek potvrdil a návrh žalobce zamítl. S ohledem na závěry tohoto lékařského posudku žalovaná rozvázala pracovní poměr s žalobcem podle § 52 písm. e) zákoníku práce, neboť u něj žádná nemoc z povolání nebyla zjištěna, nešlo ani o ohrožení nemoci z povolání.3. Z hlediska skutkového stavu soud prvního stupně zjistil, že žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 8. 2005 jako horník/, Anonymizováno, v , Anonymizováno, a dne 27. října 2022 mu byla dána výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce, neboť podle lékařského posudku ze dne 24. října 2022 pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce z důvodu obecného onemocnění (pracovní smlouva, výpověď z pracovního poměru, lékařský posudek ze dne 24. října 2022). Krajský úřad , Anonymizováno, kraje rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zamítl návrh žalobce a lékařský posudek ze dne 24. října 2022 potvrdil. V rozhodnutí je uvedeno, že žalobce byl v dočasné pracovní neschopnosti v době od 6. října 2021 do 20. října 2022 pro dechové potíže, přičemž bylo zjištěno, že žalobce trpí plicním onemocněním, které však nesplňuje hodnoty potřebné pro přiznání nemoci z povolání – uhlokopské pneumokoniózy. Dále bylo u žalobce zkoumáno, zda trpí nemocí z povolání - onemocněním nervů horních končetin, přičemž byla zjištěna oboustranná senzitivní neuropatie středových nervů lehkého stupně, rovněž nejde o nemoc z povolání ani ohrožení nemoci z povolání.4. Podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.5. Není-li zaměstnanec schopen pro svůj nepříznivý zdravotní stav dále konat dosavadní práci, může mu zaměstnavatel dát výpověď z pracovního poměru buď podle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce, nesmí-li zaměstnanec konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, nebo podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce, nesmí-li zaměstnanec dále konat dosavadní práci, protože pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci z jiných zdravotních důvodů (pro tzv. obecné onemocnění). I když je v obou výše uvedených případech důvodem pro rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnancův nepříznivý zdravotní stav, v jehož důsledku zaměstnanec není schopen dále konat dosavadní práci, je třeba oba výpovědní důvody odlišovat, neboť spočívají v rozdílných skutkových okolnostech a spojují se s nimi (zčásti) odlišné právní následky.6. S ohledem na žalobní tvrzení při posouzení otázky, zda byl naplněn uplatněný výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce, se soud zabýval tím, zda žalobce vskutku byl v době předání výpovědi dlouhodobě zdravotně nezpůsobilý k výkonu dosavadní práce horníka v dole pro obecné onemocnění. Výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce je totiž naplněn jen tehdy, jestliže nezpůsobilost zaměstnance konat dosavadní práci pro svůj nepříznivý zdravotní stav není následkem nemoci z povolání nebo pracovního úrazu, popřípadě ohrožení nemocí z povolání (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2785/2010, který byl uveřejněn v časopise Soudní judikatura pod číslem 34/2012).7. Jelikož se v případě posouzení této skutkové otázky jedná o otázku vyžadující odborné znalosti, ustanovil soud ve věci znalce z oboru zdravotnictví, pracovní úrazy a nemoci z povolání, , tituly před jménem, , tituly za jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, . Soud znalci uložil, aby odpověděl na otázku, zda žalobce ke dni 27. říjnu 2022 trpěl nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání. Znalec znalecký posudek vypracoval a vyslovil závěr, že žalobce ohrožením nemocí z povolání ani nemocí z povolání netrpí, své závěry znalec vysvětlil rovněž ústně před soudem. Znalec objasnil, že prašné změny na plicích žalobce nedosahují nejméně pokročilosti p3, q2 nebo r2 podle klasifikace ILO, přičemž pokud prašné změny na plicích nemají tuto četnost výskytu prašných uzlíků, pak se nehovoří o nemoci z povolání ani o ohrožení touto nemocí, nýbrž o prašných změnách na plících. Ohrožení nemocí z povolání se u uhlokopské pneumokoniózy neprohlašuje, prohlašuje se výhradně nemoc z povolání. Je tomu tak proto, že prašné změny mohou mít četné jiné příčiny. Pokud jde o tzv. syndrom karpálního tunelu, pak se stupeň poškození nervu hodnotí EMG vyšetřením a za nemoc z povolání se uznává středně pokročilé postižení nervu mediánu. Tato střední pokročilost byla objektivizována tak, že hodnota tzv. DML (distální motorická latence) musí být 5,3 milisekund nebo více a rychlost senzitivního vedení vzduchu, periferních vláken, nervu mediánu (SCV) musí být 38 m/s nebo nižší, obě tyto podmínky musí být splněny současně. U tohoto syndromu karpálního tunelu lékařská věda uznává i ohrožení nemocí z povolání, a to v případě, že DML je 4,8 a více a SCV je 40 m/s nebo méně; tyto hodnoty však u žalobce naměřeny nebyly.8. Poté, co znalec z oboru nemoci z povolání vyslovil své názory, žalobce z nich vyvodil závěr, že pokud nemá nemoc z povolání ani ohrožení nemocí z povolání, pak lékařský posudek ze 24. října 2022, na jehož základě byl žalobce vyřazen z dolu, je nesprávný a žalobce je nadále schopen práce v dole.9. Za dané situace okresní soud ve věci ustanovil dalšího znalce v oboru zdravotnictví, a to znalkyni z oboru posudkového lékařství , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud znalkyni uložil, aby posoudila, zda žalobce byl ke dni 31. říjnu 2022 schopen konat práci horníka v dole. Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, znalecký posudek včas a řádně vypracovala a byla k jeho závěrům soudem vyslechnuta. Znalkyně setrvala na závěru, že žalobce ke dni 31. říjnu 2002 nebyl schopen vykonávat práci horníka v dole, a to pro průduškové astma a lehký syndrom karpálního tunelu oboustranně.10. Z výše uvedeného vyplývá, že soud nechal lékařský posudek ze dne 24. října 2022 v souladu s recentní judikaturou Nejvyššího soudu (srov. například rozsudky ze dne 26. 8. 2021 sp. zn. 21 Cdo 1096/2021 a ze dne 29. ledna 2016 sp. zn. 21 Cdo 1804/2015) přezkoumat znaleckými posudky z oboru zdravotnictví. Z postoje žalobce bylo totiž zřejmé, že je potřeba objasnit jeho zdravotní stav a příčiny jeho poškození, aby bylo najisto postaveno, zda a z jakých důvodů žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce v dole, a zda byl výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce použit po právu.11. Provedeným dokazováním znaleckými posudky , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobce ke dni doručení výpovědi ze dne 27. října 2022 nebyl schopen výkonu dosavadní práce horníka v dole, a to pro obecné onemocnění, nikoliv pro nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. O závěrech obou lékařských posudků soud nemá důvodu pochybovat. Posudky vypracovali renomovaní znalci, kteří obhájili své odborné závěry před soudem a soud neshledal nic, co by jejich závěry mohlo činit pochybnými.12. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci pro obecné onemocnění, byly podmínky pro podání výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce splněny; soud proto žalobu na určení neplatnosti výpovědi, která byla žalobci dána z výše uvedeného důvodu přípisem ze dne 27. října 2022, zamítl.13. O nákladech řízení mezi účastníky řízení bylo rozhodnuto tak, že nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná, která by měla podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení, se nákladů řízení výslovně vzdala.14. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro os