19 C 202/2024-37 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 3. 5. 2023 se domáhala žalobkyně po žalované zaplacení částky 15 200 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 520 Kč od 26. 8. 2014 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 520 Kč od 11. 11. 2014 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 520 Kč od 13. 11. 2014 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 520 Kč od 3. 3. 2015 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 520 Kč od 6. 10. 2015 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 520 Kč od 2. 5. 2016 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 520 Kč od 20. 2. 2017 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 520 Kč od 2. 3. 2017 do zaplacení s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 520 Kč od 2. 5. 2017 do zaplacení a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 520 Kč od 22. 9. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že žalovaná ve dnech 7. 8., 23. 10. a 27. 10. 2014, dále 12. 2. a 18. 9. 2015, 13. 4. 2016 a 1. 2., 13. 2., 12. 4. a 5. 9. 2017 cestovala linkami provozovanými Dopravním podnikem , adresa, a.s. a uzavřela tak smlouvu o přepravě osob. Ze strany dopravního podniku byly provedeny přepravní kontroly, při kterých se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné; sepsány byly zápisy o provedené přepravní kontrole. Žalované vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Smlouvou ze dne 13. 10. 2021 byla pohledávka vůči žalované postoupena žalobkyni. Žalované byla dne 20. 2. 2023 zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť účastníci se výslovně práva účasti na projednání věci vzdali, resp. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.).3. Na základě provedených důkazů, a to z dohody s cestujícím ze dne 7. 8., 23. 10. a 27. 10. 2014, dále 12. 2. a 18. 9. 2015, 13. 4. 2016 a 1. 2., 13. 2., 12. 4. a 5. 9. 2017, Smluvních přepravních podmínek , právnická osoba, a tarifu dopravy, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2021, přílohy č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 2. 2023, předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 20. 2. 2023 a poštovního podacího lístku ze dne 20. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná ve dnech 7. 8., 23. 10. a 27. 10. 2014, dále 12. 2. a 18. 9. 2015, 13. 4. 2016 a 1. 2., 13. 2., 12. 4. a 5. 9. 2017 cestovala linkami č. 81, 106, 21, 109, 8, 2 a 11, provozovanými Dopravním podnikem , adresa, , a.s. a při kontrolách bylo zjištěno, že cestovala bez platného jízdního dokladu, totožnost žalované byla zjištěna z jejího občanského průkazu; žalovaná byla označena jménem, příjmením, datem a místem narození, adresou pro doručování, číslem občanského průkazu. Ve všech případech byly vyhotoveny dohody s cestujícím, které žalovaná podepsala. Smlouvou ze dne 13. 10. 2021 byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Výzvou ze dne 20. 2. 2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 15 200 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení) a dále nákladů na vymáhání; listovní zásilka byla podána téhož dne k poštovní přepravě.4. Soud po provedeném dokazování žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně prokázala důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovanou došlo tím, že žalovaná použila dopravní prostředek provozovaný dopravním podnikem, ke konkludentnímu uzavření smlouvy o přepravě v souladu s ustanovením § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o. z. Na základě těchto smluv vzniklo žalované právo, aby ji dopravce přepravil do místa určení řádně a včas a současně jí vznikla povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné. Stejná povinnost vyplývá pro žalovanou z ustanovení § 2578 o. z. a § 7 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Protože se žalovaná nemohla prokázat při kontrole platným jízdním dokladem, vzniklo dopravci oprávnění požadovat po ní zaplacení částky ve výši 1 500 Kč jakožto přirážky k jízdnému v souladu s ust. zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, resp. zák. č. 266/1994 Sb., o drahách a v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce. Nadto žalovaná svůj dluh co do důvodu i co do výše písemně uznala, má se tedy za to, že dluh v době uznání trval (§ 2053 o.z.).5. Žalobkyně je v dané věci aktivně legitimována, neboť pohledávky za žalovanou na ni byly řádně postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek, a to v souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku. Protože se žalovaná dostala prokazatelně do prodlení se zaplacením jízdného a přirážky k jízdnému (§ 1968 o. z.), vzniklo dopravci dále oprávnění požadovat po ní v souladu s ustanovením § 1970 o. z. úrok z prodlení z dlužné částky, a to vždy od 16. kalendářního dne ode dne provedení přepravní kontroly. Úrok z prodlení přitom odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána dlužnou částku i s příslušenstvím žalobkyni uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku.6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada. Náklady v dané právní věci představují částku 800 Kč za soudní poplatek a dále náklady právního zastoupení žalobkyně, z toho na odměně advokáta 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl.č. 120/2014 Sb., 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 citované vyhlášky, a to ke třem úkonům právní služby ve formě převzetí a přípravy zastoupení, výzvy k plnění a sepisu žaloby. Celkem náklady činí 2 000 Kč a tuto částku byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.