21 C 11/2024-41 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným prostřednictvím svých webových stránek www.kamali.cz dne , datum, smlouvu o úvěru, podle které vyplatila žalovanému prostřednictvím platební brány ThePay částku ve výši , částka, převodem na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit tuto částku spolu s poplatky a úrokem ve 24měsíčních splátkách. Dosud nezaplatil žalovaný ničeho.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, ze kterých zjistil následující dílčí skutečnosti:4. Žalobkyně (dále také jen „věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“) uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu, podle které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, bez ověřovacího poplatku a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 24měsíčních splátkách podle splátkového kalendáře. Žalovaný smlouvu podepsal elektronicky kódem 343248. Celkem se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku , částka, . (Zjištěno z úvěrové smlouvy ze dne , datum, ). Žalobkyně totožnost žalovaného ověřila z kopie občanského průkazu. (Zjištěno z kopie občanského průkazu). Před poskytnutím úvěru žalobkyně poskytla žalovanému konkrétní informace o úvěru. (Zjištěno z formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Postup při posuzování úvěruschopnosti klientů má žalobkyně interně upraven. (Zjištěno z Metodiky – posouzení úvěruschopnosti klienta). Žalobkyně tedy ověřovala před uzavřením smlouvy bonitu žalovaného. Vycházela z informací sdělených žalovaným: má 2 děti, příjem OSVČ ve výši , částka, , přičemž jiné příjmy jeho domácnost nemá, a splácí jiným společnostem , částka, . Žalovaného pak žalobkyně ještě ověřila ke dni , datum, v externím registru ISIR (ve kterém nebyl žalovaný veden), v NRKI (s výstupem: ok), v registru SOLUS (ve kterém nebyl veden nebo má příznak C, Z) a v registru CRIBIS (nemá exekuci). [Zjištěno z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne , datum, ]. Z úvěrové zprávy z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovaný měl v době uzavřené smlouvy se žalobkyní více dluhů, a to dva splátkové, dva nesplátkové a 3 kreditní karty.5. Dne , datum, žalobkyně vyplatila částku ve výši , částka, na účet číslo , č. účtu, . (Zjištěno z opis výpisu proplacení smlouvy). Tuto platbu na účet žalovaného provedla žalobkyně prostřednictvím platební brány ThePay. (Zjištěno ze sdělení banky , právnická osoba, ., ze dne , datum, a z potvrzení o provedené platbě). Žalovaný dosud žalobkyni ničeho nezaplatil. (Zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných splátek písemnými upomínkami. (Zjištěno z výzvy před zahájení vymáhání celého úvěru ze dne , datum, , z knihy odeslané pošty ze dne , datum, , a z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne , datum, a kniha odeslané pošty ze dne , datum, ). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky. (Předžalobní výzva ze dne , datum6. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:7. Žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od , datum, , podle kterého spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Bylo tedy povinností soudu posoudit, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudil (důkladně) úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od , datum, do , datum, ).9. V tomto řízení bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalovaného ověřila ve veřejně dostupných registrech. Dále vycházela z údajů uvedených žalovaným ohledně jeho příjmů, aniž by však byly uvedeny jeho výdaje. Před uzavřením smlouvy žalovaný splácel další dluhy, jak žalobkyně zjistila, nijak příjmy ani výdaje žalovaného neověřila. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně.10. Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy, ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, (dostupném na www. nsoud.cz) uvedl, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (, částka, ).11. Splatnost (lhůtu k plnění) v délce do 30 dnů od právní moci rozsudku pak soud stanovil jednak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, jednak ve prospěch spotřebitele analogicky s § 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.12. Ve zbývajícím rozsahu pak soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 39,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,95 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30,05 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .