21 C 110/2024-41 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným prostřednictvím webových stránek www.kamali.cz dne , datum, úvěrovou smlouvu, podle které vyplatila žalovanému úvěr ve výši , částka, převodem na běžný účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 24měsíčních splátkách. Takto sjednané splátky však žalovaný neplatil řádně a včas, žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Dosud zaplatil žalovaný částku , částka, . Na výzvu žalobkyně, učiněnou před podáním žaloby, žalovaný nereagoval. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, které vylustrovala v dostupných registrech, posoudila jeho příjmovou a výdajovou stránku a učinila závěr, že žalovaný je schopen úvěr splácet.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování z listin předložených žalobkyní zjistil soud následující dílčí skutečnosti. (V závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel):4. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu, podle které se zavázala žalovanému vyplatit úvěr ve výši , částka, na účet 2001136865/2010. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku , částka, ve 24měsíčních splátkách. Splátkový kalendář byl součástí smlouvy. Roční procentní sazba nákladů činila 49,20 %. Žalovaný smlouvu podepsal elektronicky prostřednictvím sms zprávy zaslané na telefonní číslo, tel. číslo, . (Úvěrová smlouva 2300013016). V souvislosti s uzavřením smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému informace o úvěru na příslušném formuláři (Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Poplatky a náklady smlouvy byly uvedeny v ceníku poplatků (Sazebník Kamali platný od , datum, ). Totožnost žalovaného ověřila žalobkyně prostřednictvím kopie občanského průkazu (kopie občanského průkazu žalovaného).5. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením této smlouvy. Vycházela z údajů sdělených žalovaným. Tedy že má příjem ve výši , částka, jako OSVČ a jiným společnostem splácí , částka, . Žalovaného prověřila v dostupných registrech (ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS (Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik; Úvěrová zpráva). Při posuzování úvěruschopnosti se žalobkyně řízení svou metodikou (Posouzení úvěruschopnosti klienta – metodika).6. , adresa, 000 Kč žalobkyně zaslala dne , datum, na účet č. , č. účtu, (opis výpisu proplacení smlouvy; Potvrzení o provedené platbě prostřednictvím brány ThePay). Žalovaný je majitelem osobního účtu uvedeného ve smlouvě č. , č. účtu, (Zpráva z , právnická osoba, ., ze dne , datum, ). Z tohoto účtu také žalovaný zaslal žalobkyni dne , datum, ověřovací poplatek ve výši , částka, (kopie obrazovky mobilního telefonu). Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně. V nepravidelných splátkách zaplatil celkem , částka, (Výpis čerpání, splátek a úhrad).7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, neboť půjčku Kamali nesplácel (výzva ze dne , datum, , poštovní podací arch z , datum, ). Následně žalobkyně oznámila žalovanému, že dluh zesplatnila, tedy vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky (Výzva ze dne , datum, a poštovní podací arch ze dne , datum, ).8. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky v písemné upomínce ze dne , datum, (Předžalobní výzva k plnění).9. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:10. Žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele spolu uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně (úvěrující) zavázala, že žalovanému (úvěrovanému) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].11. Účastníci smlouvu uzavřeli na internetových stránkách žalobkyně www.kamali.cz po předchozí registraci žalovaného do systému žalobkyně, což žalovaný sporným neučinil. Žalobkyně také podle soudu dostatečně ověřila totožnost žalovaného. Smlouvu sjednali elektronicky a žalovaný smlouvu také elektronicky podepsal, a to12. Následně účastníci sjednali smlouvu elektronicky a žalovaný smlouvu podepsal číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS, tedy elektronicky (§ 561 odst. 1 o. z.). Jedná s o tzv. elektronický prostý podpis. Prostým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, (dále jen „nařízení eIDAS“)].13. Podle obsahu takto elektroniky uzavřené smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli [§ 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od , datum, ].14. Bylo tedy povinností soudu posoudit, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudil (důkladně) úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, do , datum, ).15. Žalobkyně v řízení prokázala, že vycházela pouze z údajů o výši příjmů žalovaného, které sám uvedl ve svém prohlášení před poskytnutím úvěru. Jaké výdaje žalovaný má, neuvedl. Žalobkyně pak skutečné příjmy ani výdaje žalovaného nijak neověřovala. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru neposoudila úvěruschopnost žalovaného důkladně.16. Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).17. Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že …] „poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).18. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (, částka, , částka, ). Splatnost (lhůtu k plnění) v délce do 30 dnů od právní moci rozsudku pak soud stanovil jednak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, jednak ve prospěch spotřebitele podle zákona o spotřebitelském úvěru. Podle spotřebitelského zákona má věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).19. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud negativním výrokem podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady. Procesní úspěch soud posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozhodnutí, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, (dostupného na www.nsoud.cz).