21 C 171/2024-32 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , (dále také jen „původní věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“), která podle této smlouvy vyplatila žalované úvěr ve výši , částka, v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázal zaplatit tuto částku navýšenou o poplatek v pravidelných 45týdenních splátkách po , částka, . Splátky však žalovaná nesplácela řádně a včas. Dosud žalovaná zaplatila na tento úvěr částku ve výši , částka, . Původní věřitel pohledávku z této smlouvy o úvěru postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět dříve, než začalo jednání, soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku [§ 96 odst. 2 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“)].4. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní učinil soud následující skutkový závěr ve věci samé: Žalovaná jako zákazník a společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , uzavřeli dne , datum, smlouvu označenou jako o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Jednalo se o vyplněný formuláře. Podle této smlouvy byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy částka , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit navýšenou o poplatek , částka, (zahrnujícím úrok ve výši , částka, ) v 45týdenních splátkách po , částka, (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, ). Před uzavřením této smlouvy žalovaná vyplnila formulář, ve kterém uvedl své osobní údaje. , právnická osoba, uvedla, že její čistý měsíční příjem činí , částka, . Další čisté příjmy domácnosti činí , částka, , celkem tedy má příjmy ve výši , částka, . Výdaje žalované byly stanoveny odhadem ve výši , částka, (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr). Původní věřitel vyplatil žalované částku , částka, a žalovaná zaplatila v nepravidelných splátkách částku , částka, (tabulka umoření). Žalobkyně a původní věřitel uzavřeli smlouvu, podle které původní věřitel převedl pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek). Původní věřitel vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně. (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podací lístek ze dne , datum, ). Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky. (Předžalobní upomínka ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ).5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce takto:6. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni podle smlouvy uzavřené ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením žaloby. Žalobkyně proto byla oprávněna k podání této žaloby.7. Původní věřitel (v postavení podnikatele) a žalovaná (v postavení spotřebitele) uzavřeli smlouvu o zápůjčce, neboť zapůjčitel (původní věřitel) přenechal vydlužiteli (žalované) zastupitelnou věc (peníze) tak, aby je užila podle libosti a po čase mu je vrátila [§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].8. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od , datum, ).9. Bylo tedy povinností soudu posoudit, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudil (důkladně) úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, do , datum, ).10. Provedeným dokazováním soud zjistil, že původní věřitel vycházel pouze z údajů uvedených žalovanou. Zohlednil jak tvrzené příjmy žalované, tak příjmy domácnosti. Výdaje určila žalovaná pouze odhadem. Výdaje domácnosti zohledněny nebyly. Původní věřitel tedy pominul ověřit tvrzené příjmy domácnosti a vůbec neověřil výdaje (ani žalované ani domácnosti). Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalované důkladně.11. Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).12. Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že „[…] poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).13. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (, částka, , částka, ) v měsíčních splátkách (nové době splatnosti), neboť spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem. Žalobkyně totiž v řízení neprokázala, že žalovaná je schopna zaplatit dlužnou jistinu ihned, tedy do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.). Ohledně prokázání této skutečnosti leží důkazní břemeno na žalobkyni, nikoli na žalované, a to v souladu s pravidly o tzv. dělení břemene důkazního. Soud proto stanovil novou dobu splatnosti nikoli jednorázově, ale ve splátkách.14. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení nečinná a ke svým současným majetkovým poměrům se nevyjádřila. Výši měsíčních splátek proto soud určil obdobně podle splátek sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.15. Nárok na zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny pak žalobkyni náleží teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením zbývající části jistiny v nové době splatnosti stanovené soudem v odstavci II. výroku tohoto rozsudku.16. Výši úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení rozsudku, tj. od okamžiku prodlení s plněním až do zaplacení, určil soud podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (stanovisko Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. Cpjn 202/2005).17. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.18. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši , částka, . Soud však elektronický platební rozkaz v této věci nevydal, proto poplatková povinnost žalobkyně činí , částka, , a to podle položky 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši , částka, podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady. Procesní úspěch soud posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozhodnutí, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, (dostupného na www.nsoud.cz).