21 C 206/2024-51 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 39 725,94 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 30. 9. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , (dále také jen „poskytovatel úvěru“), který umožnil podle této smlouvy žalovanému čerpat úvěr až do výše 36 000 Kč převodem na běžný účet. Žalovaný čerpal úvěr opakovaně až do zesplatnění smlouvy dne 9. 4. 2022 a za tuto dobu načerpal celkem částku 47 809,68 K. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v minimální měsíční platbě. Informaci o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byl žalovaný povinen platit mu byly sdělovány každý měsíc prostřednictvím rozpisu dostupném na www.creditea.cz. Splátky však žalovaný nehradil řádně a včas. Dosud žalovaný zaplatil na tento úvěr částku ve výši 28 136 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět dříve, než začalo jednání, soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku [§ 96 odst. 2 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“)].4. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti (v závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel):5. Žalovaný jako zákazník a společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , uzavřeli dne 30. 9. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 30. 9. 2020). Podle této smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat ve formě Kreditní linky opakovaně úvěr až do výše 36 000 Kč, a to na účet č. , č. účtu, . Roční pevná úroková sazba byla sjednána ve výši 36 %. Žalovaný se zavázal úvěr splácet minimální měsíční platbou. Informaci o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byl žalovaný povinen platit se poskytovatel úvěru zavázal sdělit žalovanému každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb dostupném na www.creditea.cz. (Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru).6. Totožnost žalovaného ověřil poskytovatel úvěru z jeho občanského průkazu. (Kopie občanského průkazu).7. Před uzavřením této smlouvy poskytovatel úvěru ověřil příjmy žalovaného za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy. (Výplatní pásky žalovaného za měsíc 06/2020, 07/2020 a 08/2020 a výpis z účtu žalovaného za měsíc červen až srpen 2020).8. Poskytovatel úvěru vyplatil žalovanému částku 47 809,68 Kč na jeho běžný účet a žalovaný zaplatil v nepravidelných splátkách částku 28 136 Kč. (Denní historie – přehled plateb a potvrzení o provedení jednotlivých transakcí). Poskytovatel úvěru vyzýval žalovaného ke splacení spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. , hodnota, (Poslední výzva k úhradě ze dne 10. 3. 2022).9. Poskytovatel úvěru pak jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvu, podle které postupitel žalobkyni postoupil pohledávku, jež je předmětem tohoto řízení. (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, seznam postoupených pohledávek).10. Poskytovatel úvěru vyrozuměl žalovaného v dopise ze dne 29. 9. 2023 o postoupení pohledávky na žalobkyni. (Oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek).11. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním této žaloby k zaplacení dlužné částky v dopise ze dne 15. 2. 2024. (Předžalobní upomínka ze dne 15. 2. 2024, podací lístek).12. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:13. Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť v řízení prokázala, že jí poskytovatel úvěru pohledávku již dříve (před podáním žaloby) postoupil smlouvou o postoupení pohledávek. A žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni nejpozději doručením žaloby v tomto řízení. [§ 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].14. Poskytovatel úvěru (úvěrující) se ve smlouvě ze dne 30. 9. 2020 zavázal, že žalovanému (úvěrovanému) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Tím uzavřeli smlouvu o úvěru [§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].15. Smlouvu uzavřeli na internetových stránkách poskytovatele úvěru, tedy při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky (§ 562 odst. 1 o. z.).16. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016).17. Povinností soudu bylo tedy zvážit, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil (důkladně) úvěruschopnost spotřebitele (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 do 31. 3. 2024).18. V řízení soud zjistil, že poskytovatel úvěru posuzoval příjmy žalovaného za tři měsíce před sjednáním spotřebitelského úvěru. Výdaje žalovaného však nijak posuzovány nebyly, resp. toto žalobkyně nijak neprokázala.19. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. Spotřebiteli byl poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Při řádném dodržení postupů a odborné péče však neměl být spotřebitelský úvěr žalovanému vůbec být poskytnut.20. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédl i bez návrhu. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).21. Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že:„(…) poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2022 sp. zn. , spisová značka, , bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).22. Uvedené odpovídá rovněž důvodové zprávě k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle které:Při úvahách o tom, zda lhůta počíná spotřebiteli běžet již od okamžiku uzavření smlouvy je nutno vzít v úvahu, že u spotřebitelů, kteří se dlouhodobě a pravidelně financují na nebankovním trhu, je vnímání vlastní schopnosti splácet úvěr výrazně posunuté od běžných klientů bank. O to více pak záleží na posouzení úvěruschopnosti takového spotřebitele s odbornou péčí poskytovatele. S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet. Uvedené přijal i Nejvyšší soud (viz odst. 57 a odst. 59 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023 čj. , spisová značka, , dostupný na www.nsoud.cz).23. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (47 809,68 Kč 28 136 Kč) v měsíčních splátkách. Žalobkyně totiž v řízení neprokázala, že žalovaný je schopen zaplatit dlužnou jistinu ihned, respektive do 3 dnů od právní moci rozsudku. Neboť důkazní břemeno ohledně této skutečnosti nese žalobkyně, nikoli žalovaný. Aktuální majetkové poměry žalovaného soud v řízení nezjistil, proto výši měsíčních splátek určil obdobně, jako byla výše splátek sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.24. A pro případ prodlení žalovaného se zaplacením měsíčních splátek stanovených tímto rozsudkem (splatných v budoucnu), přiznal soud žalobkyni také nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a