21 C 78/2024-34 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně (dále také jen „věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“) se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, , podle které byl žalovanému aktivován běžný účet číslo , č. účtu, . Dodatkem č. , hodnota, k této rámcové smlouvě uzavřeným dne , datum, , jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši , částka, . Poskytnutí kontokorentu bylo žalovanému schváleno dne , datum, a zároveň mu bylo umožněno čerpání kontokorentu na účtu č. , č. účtu, . Žalobkyně dále tvrdila, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta (žalovaného) jako spotřebitele. Posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používá úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který klient udělil v rámcové smlouvě). Žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, že jeho příjem činí , částka, měsíčně. Neuvedl žádné výdaje, proto jeho výdaje žalobkyně sama stanovila na částku , částka, měsíčně. Žalobkyně posoudila pohyby na účtech žalovaného, ze kterých zjistila, že v době sjednávání předmětných úvěrů evidovány zde nebyly žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností a jiné transakce, ze kterých by žalobce mohl dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný však porušil smluvní povinnosti, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění kontokorentu dne , datum, . Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou kontokorentu ve výši , částka, a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši , částka, .Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Po provedeném dokazování z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, , podle které byl žalovanému aktivován běžný účet číslo , č. účtu, . Součástí této smlouvy bylo ujednání o možnosti sjednávat, rušit a využívat bankovní služby prostřednictvím poboček žalobkyně a internetového a telefonického bankovnictví či bankovní služby sjednávat a využívat i prostřednictvím mobilního bankovnictví nebo sjednávat prostřednictvím mobilní aplikace. Úkony provedené prostřednictvím internetového bankovnictví nebo mobilního bankovnictví, popřípadě v mobilní aplikaci, se považují za učiněné v písemné formě. Účastníci dále sjednali uživatelské jméno pro přihlášení žalovaného do internetového bankovnictví, e-mailovou adresu a telefonní číslo pro zaslání hesla a autorizačních SMS. (Zjištěno z rámcové smlouvy). Dne , datum, žalovaný požádal žalobkyni elektronicky o kontokorent s požadovaným úvěrovým rámcem , částka, , který žalobkyně schválila. Před poskytnutím úvěru byly žalovanému poskytnuty informace o úvěru. (Zjištěno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Další podmínky smlouvy byly upraveny v obchodních podmínkách. (Zjištěno z obchodních podmínek účinných od , datum, a , datum, ). Žalobkyně si vyžádala dne , datum, úvěrovou zprávu, ze které zjistila, že žalovaný nemá žádné aktivní splátkové a nesplátkové produkty ani kreditní karty. (Zjištěno z úvěrové zprávy). Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, i z přehled čerpání a splácení kontokorentu bylo zjištěno, že ke dni , datum, činil zůstatek , částka, . Odchozí úhradou ze dne , datum, ve výši , částka, došlo k čerpání kontokorentu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k předčasnému uhrazení všech dluhů v dopise ze dne , datum, , který byl žalovanému zaslán prostřednictvím pošty. (Zjištěno z podacího archu ze dne , datum, )Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:Žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Účastníci smlouvu uzavřeli prostřednictvím mobilního bankovnictví. Soud proto ve smyslu § 562 odst. 1 o. z. považuje písemnou formu za zachovanou.V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela z příjmů uvedených žalovaným. Výdaje žalovaný neuvedl, proto jeho výdaje určila žalobkyně sama. Dále žalobkyně tvrdila, že posoudila pohyby na účtech žalovaného, ze kterých zjistila, že v době sjednávání předmětných úvěrů zde nebyly žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností a jiné transakce, ze kterých by žalobce mohl dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Současně však bylo zjištěno, že ke dni , datum, činil počáteční zůstatek na účtu , částka, . Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru neposoudila úvěruschopnost žalovaného důkladně.Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy, ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, (dostupném na www. nsoud.cz) uvedl, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (, částka, , částka, ).Splatnost (lhůtu k plnění) v délce do 30 dnů od právní moci rozsudku pak soud stanovil jednak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, jednak ve prospěch spotřebitele analogicky s § 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.Ve zbývajícím rozsahu pak soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, .