21 C 82/2024-53 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , (dále také jen „původní věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“), která podle této smlouvy vyplatila žalované úvěr ve výši , částka, v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázal zaplatit celkem částku , částka, v pravidelných 60týdenních splátkách po , částka, . Splátky však žalovaná nesplácela řádně a včas. Dosud žalovaná zaplatila na tento úvěr částku ve výši , částka, . Původní věřitel pohledávku z této smlouvy o úvěru postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .Žalovaná se ve věci nevyjádřila.Po provedeném dokazování z listin předložených žalobkyní zjistil soud následující dílčí skutečnosti. (V závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel):Žalovaná jako zákazník a společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , uzavřeli dne , datum, smlouvu označenou jako Fajnpůjčka – smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, . Podle této smlouvy byla žalované poskytnuta částka , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit navýšenou o poplatky, tj. vrátit celkem , částka, v pravidelných 60týdenních splátkách po , částka, (Formulář FanjPůjčka – smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalovaná podepsala formluář, podle kterého byla seznámena se zněním skupinového pojištění smlouvy včetně pojistných podmínek (formulář: zařazení zákazníka do pojistného programu FairCredit, MetLife ze dne , datum, ). Před uzavřením této smlouvy žalovaná vyplnila formulář, ve kterém uvedla své osobní údaje. , právnická osoba, uvedla, že má příjem ve výši , částka, ze státní podpory a partner má příjem ve výši , částka, . Výdaje na bydlení má ve výši , částka, a osobní výdaje ve výši , částka, . Tzv. použitelný příjem (příjmy – výdaje) byl vypočten na částku , částka, . (formulář: Karta zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr). Žalobkyně a původní věřitel uzavřeli smlouvu, podle které původní věřitel převedl pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek). Původní věřitel vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně. (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podací lístek ze dne , datum, ). Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky. (Předžalobní upomínka ze dne , datum, , poštovní podací arch ze dne , datum, ). Dle tvrzení žalobkyně žalovaná zaplatila na tuto pohledávku pouze částku , částka, .Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni podle smlouvy o postoupení pohledávky. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením žaloby. Žalobkyně proto byla oprávněna k podání této žaloby [§ 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].Poskytovatel úvěru (v postavení podnikatele) se žalovanou (v postavení spotřebitele) uzavřeli smlouvu o zápůjčce, neboť přenechá-li zapůjčitel (poskytovatel úvěru) vydlužiteli (žalované) zastupitelnou věc (peníze) tak, aby ji užil* podle libosti a po čase vrátil* věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce [§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli [§ 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od , datum, ].Bylo tedy povinností soudu zjistit, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudil (důkladně) úvěruschopnost spotřebitele (žalované) ve smyslu (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, do , datum, ).Provedeným dokazováním soud zjistil, že poskytovatel úvěru vcházel pouze z údajů o příjmech a výdajích žalované sdělených samotnou žalovanou a z příjmů a výdajů partnera žalované. Žalobkyně však nedoložila žádné rozhodné doklady o tom, jakým způsobem původní věřitel přezkoumal příjmovou a zejména výdajovou stránku žalované. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalované důkladně.Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru [rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, dostupné na www. nsoud.cz].Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (, částka, , částka, ).Splatnost (lhůtu k plnění) v délce do 30 dnů od právní moci rozsudku pak soud stanovil jednak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, jednak ve prospěch spotřebitele podle zákona o spotřebitelském úvěru. Podle spotřebitelského zákona má věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud negativním výrokem podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady. Procesní úspěch soud posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozhodnutí, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, (dostupného na www.nsoud.cz).