22 C 276/2023-74 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , podle které žalovanému poskytla na jeho účet částku , částka, dne , datum, . Žalovaný se úvěr zavázal splácet spolu s úrokem 72 % ročně, a to v 30 měsíčních splátkách po , částka, v měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení a žalobkyně úvěr zesplatnila dne , datum, . Žalobkyně se domáhala zaplacení nové jistiny úvěru , částka, , nákladů na vymáhání , částka, , smluvní pokuty , částka, , smluvní pokuty 0,1 % denně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, úrok ve výši 72 % z částky , částka, ročně od , datum, do , datum, a od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně. Žalobkyně dále tvrdila, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti i z jiných zdrojů. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného v databázích NRKI, SOLUS a použila tzv. scoring klienta.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů., právnická osoba, listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru, a to prostřednictvím zprostředkovatele úvěru, a žalovaným jako klientem. Žalovaný smlouvu podepsal dne , datum, a žalobkyně smlouvu podepsala (připojila akceptační doložku) téhož dne. Podle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni v 30 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku ve výši , částka, . Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 72 % ročně.4. Dopisem ze dne , datum, oznámila žalobkyně žalovanému, že návrh na uzavření úvěrové smlouvy schválila. (Zjištěno z oznámení o schválení úvěru a dodejky ze dne , datum, ).5. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný na tomto elektronicky vyplněném formuláři uvedl, že má příjem ve výši , částka, měsíčně. Výdaje žalovaného byly uvedeny ve výši životního minima , částka, a výdaje na bydlení , částka, . Žalovaný uvedl, že je svobodný a bydlí ve vlastním bydlení.6. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný obdržel na účet částku , částka, , z potvrzení o platbě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný obdržel na účet částku , částka, a z potvrzení o platbě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný obdržel na účet částku , částka, .7. Z výpisu nebankovního registru klientů ze dne , datum, bylo zjištěno, žalovaný dosahuje CBS skóre 390. Z výpisu registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný ke dni , datum, neměl v evidenci žádný záznam.8. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr dne , datum, a zaplatil , částka, . Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že z účtu žalobkyní byla dne , datum, vyplacena na účet žalovaného částka , částka, .9. Z výzev k zaplacení ze dne , datum, , , datum, , bylo zjištěno, že obsahují výzvu žalobkyně adresovanou žalovanému, a to k zaplacení dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o úvěru.10. Z oznámení ze dne , datum, bylo zjištěno, že obsahuje sdělení žalobkyně adresované žalovanému o tom, že vzhledem k prodlení žalovaného došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění úvěru.11. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a poštovního podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve lhůtě do 15 dnů od odeslání výzvy.12. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).16. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Smlouva byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18, který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.20. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle §§ 86 a 87 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud přitom nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet.21. Žalobkyně ověřila příjmy žalovaného z potvrzení o platbě na jeho účet v měsících květen, červen a srpen 2022, ve vztahu k výdajům žalovaného však žalobkyně vycházela pouze z obecného zákonného životního minima a sdělení žalovaného, nijak tyto údaje neověřila. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného také v databázi SOLUS a NRKI, avšak tyto databáze samy o sobě nestačí k tomu, aby bylo možné učinit závěr o úvěruschopnosti žalovaného. Ve vztahu k výdajové stránce bylo zkoumání žalobkyně nedostatečné. V