26 C 382/2023-30 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19. 12. 2023 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 29 293,55 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 490,55 Kč od 17. 8. 2020 do 21. 2. 2023, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 156,39 Kč od 17. 8. 2020 do 21. 2. 2023, s 18,7% úrokem z částky 27 388,55 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení z částky 27 388,55 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že předmětnou pohledávku nabyla od společnosti , Anonymizováno, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023. Tato společnost nabyla pohledávku od původního věřitele , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023. Tato banka uzavřela dne 17. 8. 2020 se žalovanou smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 60 000 Kč, který měla žalovaná splatit spolu se sjednaným 18,7% úrokem v 40 měsíčních splátkách po 2 228,05 Kč. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela, proto banka ke dni 21. 2. 2023 prohlásila úvěr za okamžitě splatný. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 27 388,55 Kč a smluvních poplatků ve výši 1 905 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K nařízenému jednání se předvolaná zástupkyně žalobkyně ani žalovaná nedostavily, ačkoliv byly řádně a včas předvolány. Zástupkyně žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaná nikoliv. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček ze dne 17. 8. 2020, všeobecných produktových podmínek, sazebníku poplatků, základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru, platební historie smlouvy č. , tel. číslo, , formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 7. 2. 2024, žádosti o úvěr ze dne 17. 8. 2020, výpisů z úvěrového účtu č. , č. účtu, za dobu od 17. 8. 2020 do 18. 9. 2023, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22. 2. 2023 včetně podacího archu ze dne 23. 2. 2023, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023 včetně seznamu postupovaných pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2023 včetně podacího archu ze dne 26. 9. 2023, předžalobní upomínky ze dne 9. 10. 2023 včetně poštovního podacího archu z téhož dne, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 10. 2023, seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávky a odeslaných předžalobních výzev ze dne 9. 10. 2023, upomínky ze dne 11. 1. 2023 a potvrzení ze dne 18. 9. 2023. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2023 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, . jako postupitelem a společností , Anonymizováno, . jako postupníkem. Předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu o postoupení pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovanou uplatněnou v tomto řízení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností , Anonymizováno, . jako postupitelem a jako žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu o postoupení pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovanou uplatněnou v tomto řízení. O postoupení pohledávky byla žalovaná uvědomena oznámením banky jako postupitele ze dne 25. 9. 2023, které bylo dle podacího archu dne 26. 9. 2023 odesláno jako doporučená zásilka na adresu žalované. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 17. 8. 2020 mezi , právnická osoba, . jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Dle smlouvy se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč, z čehož částky 10 591,71 Kč a 4 488,75 Kč měly být použity na úhradu dluhů žalovaného u téže banky na úvěrových účtech č. , č. účtu, a, tel. číslo, /, Anonymizováno, a zbylá částka úvěru měla být poukázána na běžný účet žalované č. , č. účtu, k volnému využití. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 795 Kč a úrok z nesplacené jistiny ve výši 18,7 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splatit formou 40 pravidelných měsíčních splátek po 2 228,05 Kč (včetně poplatku za pojištění ve výši 201 Kč měsíčně). Z platební historie a z výpisů z úvěrového účtu bylo zjištěno, že úvěr byl čerpán v plné výši 60 000 Kč dne 17. 8. 2020 a dále že žalovaná uhradila bance celkem 65 124,83 Kč (včetně 19 poplatků po 600 Kč za upomínky). Okamžitá splatnost úvěru byla bankou prohlášena dopisem ze dne 22. 2. 2023, a to ke dni 21. 2. 2023. Žalovaná byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky 31 717,04 Kč ve lhůtě do 8. 3. 2023. Tento dopis byl dle podacího archu odeslán žalovanému dne 23. 2. 2023. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná vůči bance prohlásila, že bydlí v nájmu, je svobodná, vyživuje dvě osoby, je zaměstnána u , právnická osoba, . jako dělník s průměrným čistým příjmem 22 635 Kč v pracovním poměru na dobu neurčitou, splátky jejích tehdejších úvěrů, které měly být konsolidovány, činí 917,75 Kč a 569,03 Kč. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že banka vycházela v případě žalované z výše životních nákladů 18 979 Kč měsíčně, výpočet této částky uveden nebyl.6. Žaloba byla jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta. Soud má za to, že úvěrová smlouva jako smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by , právnická osoba, . dostala svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora , právnická osoba, ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřeného možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované úvěrující bankou před uzavřením smlouvy vyjma žádosti o úvěr obsahující strohé prohlášení žalované o osobních a majetkových poměrech. Byť úvěrová smlouva byla označena jako tzv. konsolidace půjček, ve skutečnosti došlo k významnému navýšení jak celkové dlužné částky, tak i výše měsíční splátky oproti dosavadnímu stavu. Tomu měla dle soudu odpovídat i zvýšená péče banky při zjišťování tehdejší životní situace žalované, kdy zejména o pravidelných výdajích žalované (zejména náklady na bydlení v nájemním bytě včetně služeb a energií) nebylo bankou zjištěno ničeho. Soud tedy dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované nebyla bankou řádně zkoumána.7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok nemohl být ani částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná na základě neplatné smlouvy převzala od předchůdkyně žalobkyně částku 60 000 Kč. Z listiny předložené žalobkyní vyplývá, že žalovaná provedla splátky úvěru v celkové výši 65 124,83 Kč a zaplatila tedy více, než sama na základě smlouvy obdržela. Žaloba tak byla v plném rozsahu zamítnuta.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., jelikož procesně plně úspěšné žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.9. Žalobkyně byla zavázána k doplacení soudního poplatku z žaloby ve výši 293 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 1 172 Kč, kterou žalobkyně splnila. Nicméně ve věci nemohl být vydán elektronický platební rozkaz, v řízení však bylo pokračováno a žalobkyni tak vznikla povinnost doplatit soudní poplatek do výše stanovené dle položky 1 písm. b) sazebníku soudních poplatk